V klášteře ve Vyšším Brodě mniši uchovávali tisíce knih, vypreparované živočichy i lidskou kostru

Zpracovával tehdy dějiny okresu Mühlkreis, a v té souvislosti navštívil i vyšebrodský klášter, kde mu řádoví bratři ochotně poskytli cenné informace.

Text obsahuje nejen podrobný popis klášterního kostela, ale také se rozepisuje o vybavení knihovny. Dozvídáme se, že pro ni byl určen velký sál a jeden pokoj. Místnosti byly světlé a prostorné, sál byl dlážděn mramorem.

Počet svazků v knihovně se pohyboval kolem 20 tisíc a už tehdy k nim existovaly katalogy. Velmi dobře byly zastoupeny knihy o dějinách světa a přírodních věd. Klášter vlastnil 130 rukopisů z doby před vynálezem knihtisku. Mnohem mladší, ale rovněž pozoruhodný byl rukopis budoucího císaře Josefa II., který vytvořil v sedmi letech. I ten byl ve Vyšším Brodě uložen. V knihovně bylo k vidění také jedno mešní roucho zdobené perlami.

V klášteře mniši uchovávali i pozoruhodné sbírky přírodnin. Byla zde sbírka minerálů a broušených kamenů. Z vypreparovaných živočichů byli v klášteře k vidění papoušci, krocani, různí motýli a dokonce i krokodýl. Nechyběla tu ani lidská kostra a vydělaná lidská kůže.

Pilwein zhlédl mimo jiné řezby ze dřeva a slonové kosti, obrazy z písku a zeminy, dva krásné kompasy nebo papír z vinné révy. O předmětech z fyzikálního kabinetu bylo zároveň poznamenáno, že byly poslány do Českých Budějovic jako učební pomůcky pro tamní studenty.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.