Na nejstarší mapě je 49 jihočeských míst – osm hradů, tři řeky, ale i některé menší obce

Není tajemstvím, že první mapu Českého království vydal v roce 1518 Mikuláš Klaudyán. Je otočená jihem nahoru a není nijak zvlášť podrobná. Jihočeských míst napočítáme na Klaudyánově mapě 49, většinou města a městečka. Ta větší jsou rozlišena symboly podle převládajícího náboženství obyvatel. Třináct míst má značku katolickou, šest je označeno kalichem.

Inu, rozdělené království.

Na mapě je zachyceno osm významných hradů, totiž Borotín, Helfenburk, Hluboká, Choustník, Kašperk, Landštejn, Velhartice a Zvíkov, ale také několik menších tvrzí.

Může překvapit, že mezi necelou padesátkou lokalit najdeme třeba Dráchov u Soběslavi, Hroznějovice u Týna, Vlhlavy a dnes již zaniklou vísku Machovice západně od Českých Budějovic. Naproti tomu Klaudyán zapomněl třeba na Nové Hrady, Lišov, Lomnici, Veselí, Bavorov, Volary, Vyšší Brod a další místa, která bychom asi očekávali.

Řeky jsou tu tři. U Vltavy si přečteme i název, Otava a Lužnice zůstávají bezejmenné.

Hnědé linky napříč mapou představují důležité silnice, mají na sobě puntíky ve vzdálenostech odpovídajících jedné míli, ale cestovat bychom podle Klaudyána asi nechtěli. Síť komunikací je řídká a nepřesná. Ale v době, kdy cesta z Prahy do Budějovic trvala tři dny, to zas tak nevadilo. Stačilo zastavit a zeptat se, kudy dál.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související