Vesnice Svatý Jan nad Malší se mohla stát městem, sousedé se ale báli konkurence
V krajině Pomalší na Českobudějovicku nelze přehlédnout věž kostela sv. Jana Nepomuckého, který dal jméno celé obci Svatý Jan nad Malší. Vyrostla na takzvaném Ločenickém vrchu až koncem osmdesátých let 18. století, kdy kromě duchovní správy vznikla také místní škola.
Popud k založení vesnice dali drobní řemeslníci a synové sedláků z blízkých Ločenic, kteří sami neměli naději, že by někdy převzali otcovské statky. Sedláci souhlasili a odkrojili jim malé pozemky, které koneckonců ležely docela daleko a navíc za kopcem. Na malých parcelách se pak stavěly domky, k nimž patřila sotva stísněná zahrádka, a kde byla zima, protože na kopci foukalo.
Jenže panští úředníci v Nových Hradech nakreslili pro novou osadu dost velkorysý stavební plán, s velikou čtverhrannou návsí. Vypadala jako náměstí a noví obyvatelé začali hned zkraje pomýšlet na povýšení do městského stavu. Kratičký čas tu dokonce konali trhy.
Snahám Svatojánských ovšem učinili přítrž představitelé měst z okolí, především Velešína a Trhových Svinů. Nechtěli dopustit, aby jejich starobylým a odjakživa privilegovaným městům vznikla nová konkurence. A nepřenesli by ani přes srdce, kdyby se chudí obyvatelé Svatého Jana najednou stali měšťany, a vyšvihli se tak na jejich společenskou úroveň.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
