Karel IV., otec vlasti. Jako úplně první použil lichotivé označení učenec z jihu Čech, a to na pohřbu
Císař a král Karel IV. je po několik generací nazýván otcem vlasti. Těch generací už bylo vskutku hodně, protože poprvé se tohoto lichotivého označení dostalo Karlovi na jeho vlastním pohřbu v roce 1378. Použil ho Vojtěch Raňkův z Ježova ve své smuteční řeči nad rakví zemřelého.
Titul otec vlasti (pater patriae) vycházel z dávné tradice sahající do starověké Římské říše, odkud volně přešel na významné středověké panovníky a používal se poměrně běžně. U Karla IV. se v novověkém dějepisectví přenesl z nadneseného přívlastku na doslovné označení, zdůrazňující význam Karlovy osoby.
A kdo byl onen řečník Vojtěch Raňkův? Pocházel z vísky Malý Ježov na Táborsku a ve své době proslul jako nesmírně vzdělaný učenec a filozof. Působil nejen jako kazatel a kanovník v Praze, ale pobýval také v Oxfordu nebo v Paříži, kde byl dokonce nějaký čas rektorem na proslulé univerzitě Sorbonně.
Napsal řadu nábožensko-didaktických spisů a vlastnil rozsáhlou knihovnu. Zemřel v roce 1388. V rodném Malém Ježově jej připomíná pomník v podobě balvanu osazeného pamětní deskou.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
