Hrad Fuglhaus u Lomnice nad Lužnicí dlouho nezůstal, existoval jen asi čtyřicet let
Fuglhaus byl jeden z málo známých jihočeských hradů, který navíc existoval poměrně krátce. Nechal ho pravděpodobně někdy po roce 1395 postavit Oldřich z Ústí východně od Lomnice nad Lužnicí.
Nejbližší vesnicí byla Klec a právě podle ní dostal hrad své jméno, ovšem v německé podobě Klec = Vogelhaus, Fuglhaus. Stejně se jmenoval i rybník, na jehož břehu hrad stával. Dnes najdeme rybník na mapách zase s názvem Klec.
Na konci husitských válek hrad vlastnili Jan z Ústí a Václav ze Stráže, doposud stojící na táborské straně. Tomu učinil přítrž přední katolický pán Oldřich z Rožmberka. Krátce poté, co ovládl Lomnici, dobyl v roce 1436 také hrad Fuglhaus, zajal Jana z Ústí, pobral koně a dobytek a sídlo vypálil.
Z nevelkého hradu proto najdeme dnes jen malé části zdiva, zato mohutné příkopy, které kdysi bývaly napouštěny vodou.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Související
-
Pomníček Bärenstein nedaleko Stožce připomíná zastřelení posledního šumavského medvěda
Drobný pomníček Bärenstein, v překladu Medvědí kámen, je součástí nejstarší naučné stezky v jižních Čechách, která připomíná existenci medvědů v šumavských lesích.
-
Potulný knihtiskař Jan Alakraw udělal z Vimperka druhé město u nás, kde se tiskly knihy
Zlatá stezka z Pasova do Prachatic s sebou nepřinášela pouze výhody spojené s dopravou soli, ale také pracovní příležitosti i kulturní benefity. Jedním z nich byl knihtisk.
-
Kouzelník Žito, nebo Židé vyhnaní z Bechyně? Po kom má Židova strouha své jméno, se neví
Židova strouha, to je název potoka a chráněného území mezi Týnem nad Vltavou a Bechyní. Potok pramení u vesnice Bzí, směřuje k severozápadu, protéká Žimuticemi a Čenkovem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
