Potulný knihtiskař Jan Alakraw udělal z Vimperka druhé město u nás, kde se tiskly knihy
Zlatá stezka z Pasova do Prachatic s sebou nepřinášela pouze obchodní výhody spojené s dopravou soli, ale také pracovní příležitosti i kulturní benefity. Jedním z nich byl knihtisk, vynalezený jen krátce před polovinou 15. století. Záhy nato připutoval po jedné z tras šumavské tepny také do Vimperka.
Zasloužil se o to německý potulný knihtiskař Jan Alakraw, který někdy před rokem 1482 přicestoval do Čech právě z Pasova. Ve Vimperku se neusadil na dlouho, pobýval v něm sotva pět let, nicméně město svou činností dostal na druhou příčku v pořadí zavedení knihtisku u nás. Hned po Plzni.
Sázel tu náboženské texty o eucharistii a Rozhovory duše od svatého Augustina, mimo to i ranhojičský kalendář pro pouštění žilou, takzvané minucí. Bezpečně víme o třech takto starých tiscích.
Alakraw tedy není nikterak tajemné jméno a s jižními Čechami je neodmyslitelně spjato se zavedením knihtiskařské tradice. Již v roce 1484 svou činnost ve Vimperku ukončil a vrátil se zpět do německého Pasova.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Související
-
Kouzelník Žito, nebo Židé vyhnaní z Bechyně? Po kom má Židova strouha své jméno, se neví
Židova strouha, to je název potoka a chráněného území mezi Týnem nad Vltavou a Bechyní. Potok pramení u vesnice Bzí, směřuje k severozápadu, protéká Žimuticemi a Čenkovem.
-
Památník míru u Vitějovic respekt nebudil, socha mávající ženy dostala přezdívku „Stopařka“
Budete-li projíždět křižovatkou mezi Vitějovicemi a Strunkovicemi nad Blanicí na Prachaticku, narazíte na „Stopařku“. Není z masa a kostí, nýbrž z kamene a betonu.
-
Také v jižních Čechách se těžila železná ruda. Doly byly na Třeboňsku, u Hluboké i Tábora
V jižních Čechách v minulosti fungovalo několik železných hutí, desítky hamrů a ve značném rozsahu se tady i těžila železná ruda. Hovoříme o době 18. a 19. století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
