Některé uhelné doly v severních Čechách vlastnili Schwarzenbergové, uhlí využívali hlavně v cukrovarech
Severočeská uhelná naleziště vešla v širokou známost v historii už několikrát. Že však některá z nich vlastnili hlubocko-krumlovští Schwarzenbergové, to už tak známé není.
Knížecí rod se díky svým poměrně rozsáhlým majetkům na Lounsku a Litoměřicku dostal také k ložiskům hnědého a černého uhlí. První objevy a dolování sahají k roku 1719 u Postoloprt, o necelé století později u Kounova a na dalších místech regionu.
Uhlí ze schwarzenberských šachet hlubokých až 90 metrů putovalo hlavně do knížecích cukrovarů, ale třeba i do fürstenberského pivovaru Krušovice, a největší odbyt zaznamenalo v polovině 19. století.
Po sjednaném exportu do Německa se však ukázalo, že nedosahuje takové kvality jako uhlí z Kladenska a Duchcovska. Bylo sice levnější, ovšem při delší přepravě se rozpadalo na mour.
V období první republiky tak začalo docházet k pronájmům nalezišť a útlumu těžby. Vazba několika severočeských dolů na jižní Čechy je však evidentní. Ať už díky svým majitelům, názvům dolů, šachet a jam nebo své správě, která byla řízena z Černé v Pošumaví a Hluboké nad Vltavou.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Související
-
V okolí Budějovic, Lišova i Třeboně bylo mnoho nalezišť železné rudy. Doly měly i svá jména
Železná ruda se těžila i na jihu Čech. Nevznikly sice obří doly ani velkoprůmyslové železárny, ale nalezišť byly desítky až stovky. Nacházely se na Budějovicku i Třeboňsku.
-
V Hůrkách na Novobystřicku nejprve žili horníci. Když důlní činnost skončila, dařilo se tu krajkářům
Horníci, hledání stříbrné rudy, lámání kamene a práva městysu s vlastním znakem dokládajícím důlní činnost. Tak by se dal shrnout vznik Hůrek na Novobystřicku.
-
Záhadná Kampanova díra je u Hluboké nad Vltavou. Co a kdy se ve staré štole těžilo, nikdo neví
Jižní Čechy jsou na mnoha místech provrtány starými důlními díly. Jedno z nich, poněkud záhadné, najdeme u Hluboké nad Vltavou. Na břehu řeky se otevírá ústí staré štoly.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.