Některé uhelné doly v severních Čechách vlastnili Schwarzenbergové, uhlí využívali hlavně v cukrovarech

Severočeská uhelná naleziště vešla v širokou známost v historii už několikrát. Že však některá z nich vlastnili hlubocko-krumlovští Schwarzenbergové, to už tak známé není.

Knížecí rod se díky svým poměrně rozsáhlým majetkům na Lounsku a Litoměřicku dostal také k ložiskům hnědého a černého uhlí. První objevy a dolování sahají k roku 1719 u Postoloprt, o necelé století později u Kounova a na dalších místech regionu.

Uhlí ze schwarzenberských šachet hlubokých až 90 metrů putovalo hlavně do knížecích cukrovarů, ale třeba i do fürstenberského pivovaru Krušovice, a největší odbyt zaznamenalo v polovině 19. století.

Po sjednaném exportu do Německa se však ukázalo, že nedosahuje takové kvality jako uhlí z Kladenska a Duchcovska. Bylo sice levnější, ovšem při delší přepravě se rozpadalo na mour.

V období první republiky tak začalo docházet k pronájmům nalezišť a útlumu těžby. Vazba několika severočeských dolů na jižní Čechy je však evidentní. Ať už díky svým majitelům, názvům dolů, šachet a jam nebo své správě, která byla řízena z Černé v Pošumaví a Hluboké nad Vltavou.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související