V Hůrkách na Novobystřicku nejprve žili horníci. Když důlní činnost skončila, dařilo se tu krajkářům
Horníci, hledání stříbrné rudy, lámání kamene a práva městysu s vlastním znakem dokládajícím důlní činnost. Tak by se dal shrnout vznik Hůrek na Novobystřicku, jejichž svobodné začátky stvrdil v listině z roku 1637 hrabě Adam Pavel Slavata.
Ráz městečka s německým názvem Adamsfreiheit byl specifický jak pozdějším vznikem, tak i skladbou obyvatel. Převládali v něm protestantští horníci z Bavorska a Saska. Jiná víra ani důlní činnost se tu však dlouho neudržely.
Dolování ustalo ještě koncem 17. století a postupně ho nahrazovali mnohem úspěšnější krajkáři a textiláci. I díky nim získaly Hůrky fungující školu, kostel a honosné domy.
Prosperitu přerušila až druhá světová válka a doba následující. V květnu 1945 sem po násilném vystěhování přicházeli čeští osídlenci a vše německé začalo mizet. Vznikl místní národní výbor a po roce 1989 se skutečnou samosprávu nepodařilo obnovit. Někdejší městečko Hůrky se stalo pouhou částí obce Nová Bystřice. O jeho dávnou slávu dnes pečuje Hůrecký okrašlovací spolek.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Související
-
Počátky a Žirovnice odsouhlasily společnou železniční stanici u Stojčína, pak se jim to nelíbilo
V říjnu 1884 informovalo pražské místodržitelství o zřízení železničních stanic českomoravské příčné dráhy v úseku z Veselí nad Lužnicí přes Jindřichův Hradec do Počátek.
-
Zeď hřbitova v Českých Velenicích se dotýká státní hranice. Hlídala ho proto pohraniční stráž
Pohraniční město České Velenice na Jindřichohradecku je v rámci republiky ojedinělé z historického a urbanistického hlediska jako celek, ale i v dílčích aspektech.
-
Zámek Pluhův Žďár koupil bratr prezidenta Beneše. Pak sídlo zabavili komunisté, teď zas patří rodině
Kdo by to byl řekl, že původně středověké sídlo bude jednou obývat prezidentův bratr. Tvrz a vesnici Žďár vlastnil nejprve vladycký rod Pluhů z Rabštejna už ve 13. století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
