V Hůrkách na Novobystřicku nejprve žili horníci. Když důlní činnost skončila, dařilo se tu krajkářům
Horníci, hledání stříbrné rudy, lámání kamene a práva městysu s vlastním znakem dokládajícím důlní činnost. Tak by se dal shrnout vznik Hůrek na Novobystřicku, jejichž svobodné začátky stvrdil v listině z roku 1637 hrabě Adam Pavel Slavata.
Ráz městečka s německým názvem Adamsfreiheit byl specifický jak pozdějším vznikem, tak i skladbou obyvatel. Převládali v něm protestantští horníci z Bavorska a Saska. Jiná víra ani důlní činnost se tu však dlouho neudržely.
Dolování ustalo ještě koncem 17. století a postupně ho nahrazovali mnohem úspěšnější krajkáři a textiláci. I díky nim získaly Hůrky fungující školu, kostel a honosné domy.
Prosperitu přerušila až druhá světová válka a doba následující. V květnu 1945 sem po násilném vystěhování přicházeli čeští osídlenci a vše německé začalo mizet. Vznikl místní národní výbor a po roce 1989 se skutečnou samosprávu nepodařilo obnovit. Někdejší městečko Hůrky se stalo pouhou částí obce Nová Bystřice. O jeho dávnou slávu dnes pečuje Hůrecký okrašlovací spolek.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
