Jindřichohradecký okres měl 68 obcí, pak najednou 242. Mohly za to územněsprávní reformy
Nástup komunistického režimu v roce 1948 znamenal zásadní změnu fungování tehdejší společnosti. Včetně územněsprávního členění republiky. Nové krajské uspořádání, platné od ledna 1949, se na jihu Čech významně dotklo okresu Jindřichův Hradec.
Jednak poklesem počtu obcí z 94 na 68, jednak dosud nevídaným narušením staleté zemské hranice mezi Čechami a Moravou.
Odloučené od Čech byly obce v okolí Starého Města pod Landštejnem, které připadly k dačickému okresu a Jihlavskému kraji. Osm z nich se proti tomu dokonce v roce 1950 vzepřelo, leč marně. Jiné dvě obce, Rajchéřov a Košťálkov, byly vysídleny a zničeny.
Tento stav trval do další územněsprávní reformy v roce 1960, kdy se v celé republice snížil počet krajů i okresů. Tehdy se jindřichohradecký okres s 242 obcemi naopak takřka ztrojnásobil. Připadly k němu obce moravské z Dačicka, ale i jiné.
Narušení hranic politickou zvůlí však nenarušilo staré zvyklosti lidí. Příslušnost k Moravě je proto na „jihočeském“ Dačicku dodnes stále živá.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Související
-
Petr Vok prodal Rudolfu II. Český Krumlov i okolní vesnice, ale archiv si nechal odvézt do Třeboně
Petr Vok z Rožmberka měl podle smlouvy ze září 1600 prodat a postoupit své sídelní panství českokrumlovské císaři a králi Rudolfu II. K předání došlo o rok později.
-
V 18. století ještě oficiálně existoval Bechyňský kraj, pak ho rozdělili na Budějovický a Táborský
Jako Bechyňský kraj se označovala východní část jižních Čech, která až do poloviny 18. století tvořila oficiální správní celek. Západní část byla nazývána Prácheňskem.
-
O první Lhotě se psalo už na konci 12. století, celkem je v Čechách přes 300 vesnic s tímto jménem
Není tolik známých jmen českých vesnic jako těch, které mají ve svém názvu Lhota. První zmínka o Lhotě pochází z konce 12. století. Nazývala se tak dnešní obec Svatý Jiří.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
