Do poloviny 18. století oficiálně existoval Bechyňský kraj, pak ho rozdělili na Budějovický a Táborský
Jako Bechyňský kraj se označovala východní část jižních Čech, která až do poloviny 18. století tvořila oficiální správní celek. Západní část byla nazývána Prácheňskem.
Za časů přemyslovských knížat byla důležitým centrem regionu Bechyně, odtud pochází název. Později ale toto starobylé město přestalo být sídlem Bechyňského kraje. Kraj ani žádné stálé sídlo neměl.
Spravovali ho vždy dva krajští hejtmani, jeden z panského a druhý z rytířského stavu. Úřední agendu vyřizovali na svých tvrzích a zámcích, často velmi odlehlých, takže sídlo kraje se přesouvalo podle aktuálního bydliště hejtmana.
A přitom Bechyňsko představovalo největší ze dvanácti českých krajů. Proto došlo za vlády Marie Terezie roku 1751 k jeho rozdělení na dva menší kraje: Budějovický a Táborský.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
