O první Lhotě se psalo už na konci 12. století, celkem je v Čechách přes 300 vesnic s tímto jménem
Není tolik známých jmen českých vesnic jako těch, které mají ve svém názvu Lhota. Úplně první zmínka o Lhotě pochází ze samého konce 12. století. Nazývala se tak dnešní vesnice Svatý Jiří na Orlickoústecku.
Hned roku 1203 se však můžeme přesunout na jih Čech, abychom v písemných pramenech našli zmínku o Lhotě Dlouhé a Okrouhlé na Pelhřimovsku. Další na sebe nenechaly dlouho čekat.
Po polovině 20. století se tak pro Čechy uvádí 322 Lhot. V jižních Čechách jich známe dobrých pět desítek.
A kde se vlastně vzaly? Jejich vznik spadá do období kolonizace a platebních povinností poddaných. Jsou navázány na menší sídla nižší šlechty a pro poddané znamenaly odložení platu vrchnosti (lhůty) až na několik let.
V názvech se objevují také jako Lhotice, Lhotky a Lhotče. Některé zanikly jako Lhotka u Malšína, jmenují se jinak – třeba Lhoteč u Velešína (nyní Chodeč), přibírají název nejbližší vesnice (Lhota Zubčická nebo Lhota u Kestřan) i další jména (Kocourova, Chomoutova či Lékařova Lhota).
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
