O první Lhotě se psalo už na konci 12. století, celkem je v Čechách přes 300 vesnic s tímto jménem

18. březen 2025

Není tolik známých jmen českých vesnic jako těch, které mají ve svém názvu Lhota. Úplně první zmínka o Lhotě pochází ze samého konce 12. století. Nazývala se tak dnešní vesnice Svatý Jiří na Orlickoústecku.

Hned roku 1203 se však můžeme přesunout na jih Čech, abychom v písemných pramenech našli zmínku o Lhotě Dlouhé a Okrouhlé na Pelhřimovsku. Další na sebe nenechaly dlouho čekat.

Po polovině 20. století se tak pro Čechy uvádí 322 Lhot. V jižních Čechách jich známe dobrých pět desítek.

A kde se vlastně vzaly? Jejich vznik spadá do období kolonizace a platebních povinností poddaných. Jsou navázány na menší sídla nižší šlechty a pro poddané znamenaly odložení platu vrchnosti (lhůty) až na několik let.

V názvech se objevují také jako Lhotice, Lhotky a Lhotče. Některé zanikly jako Lhotka u Malšína, jmenují se jinak – třeba Lhoteč u Velešína (nyní Chodeč), přibírají název nejbližší vesnice (Lhota Zubčická nebo Lhota u Kestřan) i další jména (Kocourova, Chomoutova či Lékařova Lhota).

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.