„Přehradní mánie“ pohltila jižní Čechy na počátku 20. století. Každá obec chtěla mít svou přehradu
Koncem 19. století zasáhla jižní Čechy série velmi ničivých povodní, v jejichž důsledku začaly být ve velké míře regulovány řeky. A vzniklo také neuvěřitelné množství projektů na stavbu nových přehradních nádrží.
Většina z nich pochází z doby před první světovou válkou, kdy bychom skoro mohli mluvit o jakési „přehradní mánii“. Nejen příslušné státní a zemské instituce, nýbrž každá obec chtěla mít svou přehradu, která by ji ochránila před velkou vodou.
Vezměte si třeba řeku Malši. Tam byly projektovány nádrže u Doudleb, Římova, Pořešína, Dolního Dvořiště, Cetvin a prakticky také na všech významnějších přítocích.
Největší přehrada však byla kolem roku 1910 projektována u hradu Louzku nad Kaplicí. Hráz dlouhá asi 140 metrů, vysoká přes 25 metrů měla být opřena přímo o hradní skálu a dosahovala by až k základům zdiva středověké zříceniny. Nádrž by měla plochu 83 hektary, objem přibližně 6,5 milionu metrů krychlových a dosahovala by až téměř k Dolnímu Dvořišti.
Kromě protipovodňové ochrany už byla od přehrady očekávána také produkce elektrické energie, která měla rozsvítit okolní obce a napájet dvě projektované železniční tratě. Nakonec zůstala přehradní nádrž jen na papíře a nám zbylo k obdivování nádherné přírodní údolí Malše.
Stejně tak se rozplynuly sny technokratů například o přehradě u šumavské Čeňkovy pily. Pod její hladinou tak nezmizely peřeje říčky Křemelné a Vydry, jedno z nejkrásnějších míst na Šumavě.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
