„Přehradní mánie“ pohltila jižní Čechy na počátku 20. století. Každá obec chtěla mít svou přehradu
Koncem 19. století zasáhla jižní Čechy série velmi ničivých povodní, v jejichž důsledku začaly být ve velké míře regulovány řeky. A vzniklo také neuvěřitelné množství projektů na stavbu nových přehradních nádrží.
Většina z nich pochází z doby před první světovou válkou, kdy bychom skoro mohli mluvit o jakési „přehradní mánii“. Nejen příslušné státní a zemské instituce, nýbrž každá obec chtěla mít svou přehradu, která by ji ochránila před velkou vodou.
Vezměte si třeba řeku Malši. Tam byly projektovány nádrže u Doudleb, Římova, Pořešína, Dolního Dvořiště, Cetvin a prakticky také na všech významnějších přítocích.
Největší přehrada však byla kolem roku 1910 projektována u hradu Louzku nad Kaplicí. Hráz dlouhá asi 140 metrů, vysoká přes 25 metrů měla být opřena přímo o hradní skálu a dosahovala by až k základům zdiva středověké zříceniny. Nádrž by měla plochu 83 hektary, objem přibližně 6,5 milionu metrů krychlových a dosahovala by až téměř k Dolnímu Dvořišti.
Kromě protipovodňové ochrany už byla od přehrady očekávána také produkce elektrické energie, která měla rozsvítit okolní obce a napájet dvě projektované železniční tratě. Nakonec zůstala přehradní nádrž jen na papíře a nám zbylo k obdivování nádherné přírodní údolí Malše.
Stejně tak se rozplynuly sny technokratů například o přehradě u šumavské Čeňkovy pily. Pod její hladinou tak nezmizely peřeje říčky Křemelné a Vydry, jedno z nejkrásnějších míst na Šumavě.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Související
-
Srdce Vltavy skončilo pod hladinou Lipna, jeho tvar je ale prý na dně dodnes patrný
Vybudování přehrady Lipno změnilo ráz krajiny. Zatopeny byly celé obce, dále samoty, mlýny, hájovny nebo třeba nádraží. Pod vodou skončilo i takzvané Srdce Vltavy.
-
Originálně řešený most přes výběžek rybníka Dvořiště je zřejmě jediný svého druhu u nás
Nejprve nevyhovující dřevěná lávka, pak nic a nakonec originálně řešené tři mosty v jednom. Tak lze charakterizovat unikátní stavbu přes jižní výběžek rybníka Dvořiště.
-
Řeka Nežárka nemá pramen. Vzniká soutokem dvou jiných říček uprostřed Jarošova nad Nežárkou
Řeka Nežárka má tok dlouhý 56 kilometrů. Zatímco její soutok s Lužnicí si lze prohlédnout ve Veselí nad Lužnicí, její pramen bychom hledali marně. Žádný totiž nemá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.