Zámek Pluhův Žďár koupil bratr prezidenta Beneše. Pak sídlo zabavili komunisté, teď zase patří rodině
Kdo by to byl řekl, že původně středověké sídlo bude jednou obývat prezidentův bratr. Tvrz a vesnici Žďár vlastnil nejprve vladycký rod Pluhů z Rabštejna už ve 13. století a podle něj se na Jindřichohradecku jmenuje i celá vesnice. Pluhův Žďár.
Z něj se postupně stal statek s renesanční tvrzí, který za třicetileté války získal ambiciózní Jan z Eckersdorfu. Tento budoucí hejtman třeboňského panství se slezskými rodovými kořeny nechal roku 1637 tvrz přestavět na malebný zámeček se čtyřmi křídly a dvorem.
V témže století však začalo v souvislosti s držbou Pluhova Žďáru několikeré střídání známých šlechtických rodů, na jehož konci byli Paarové.
Po vzniku republiky pak spojil československý stát žďárské zboží s kardašořečickým velkostatkem, aby jej při pozemkové reformě koupil roku 1928 Bedřich Beneš. Zámeckým pánem se tak stal bratr budoucího prezidenta Edvarda Beneše.
Bedřichově rodině tento majetek zkonfiskovali komunisté, ale roku 1992 jí byl navrácen. Od té doby sídlo opravuje.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
