Po odsvěcení se českobudějovický kostel svaté Rodiny na čtyři desítky let proměnil v depozitář
Poněkud netypicky vyhlíží kostel svaté Rodiny na českobudějovickém Senovážném náměstí. Jeho dokončení sahá k roku 1888 a je spjato s řeholním řádem benediktinských sester.
Ne zrovna obvyklý vzhled je dílem belgického benediktinského mnicha a architekta Felixe Maria Ghislain de Bethune, který je autorem i dalších církevních staveb. Třeba na pražském Smíchově postavil kostel Nejsvětějšího Srdce Páně a svatogabrielský klášter.
Budějovický kostel prodělal poněkud pohnutou historii, která začala jeho odsvěcením. Na konci 60. let 20. století byla do interiéru vestavěna dvoupatrová ocelová konstrukce a z její horní části probourána ulička přímo do kůru.
A proč? Kostel sloužil od roku 1969 jako depozitář třeboňského archivu. Spolu s knihovnou pojmul fondy schwarzenberských velkostatků ze severu Čech, které v něm zůstaly až do roku 2010.
Nepřímo však zůstal v kontaktu s lidmi i v období socialismu. Díky mechanickému betlému, vystavovanému v katedrále, který se do kostela vrátil relativně nedávno.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Související
-
Do takzvaných šámbrů, kde se z číšnic stávaly prostitutky, lákaly některé českobudějovické hospody
V období první republiky bychom mohli v Českých Budějovicích natrefit na desítky hospod. Byly mezi nimi i takové, v nichž se dbalo na fungování oddělených místností.
-
Na místě, kde se údajně narodil Jan Žižka, byl mohutný dub, pak kaplička. Dnes tam stojí pomník
Nejprve dub, potom kaplička a nakonec kamenný pomník. I tak by se ve stručnosti dalo charakterizovat místo údajného narození Jana Žižky z Trocnova.
-
Tvrz Žumberk byla sídlem vladyků, užívala se i jako hospodářská budova. Dnes je tu expozice muzea
Žumberská tvrz na Trhovosvinensku je zajímavá od svého vzniku až po současnost. Sídlo vladyků, kteří měli v přídomku „ze Žumberka“, bylo založeno už v polovině 13. století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
