Ve Vlachově Březí žila poslední známá láska spisovatele Jana Nerudy. Byla to dcera jeho bratrance
Město Vlachovo Březí na Prachaticku se proslavilo raně barokním zámkem i hřbitovem ze 17. století. Milovníci české literatury také možná někdy slyšeli, že zde žila poslední známá láska Jana Nerudy.
Jmenovala se Anička Tichá a byla dcerou Nerudova bratrance Aloise Tichého, který byl ve Vlachově Březí panským úředníkem. Situace v rodině Tichých byla složitá, Alois byl potřetí ženat a měl mnoho dětí.
V roce 1877 pozval Neruda své tři neteře k sobě do Prahy, aby jim ukázal kulturní život hlavního města a pražská divadla. Dívky byly okouzleny slavným strýcem a nejvíce právě Anička. A také Nerudovo srdce k ní vzplálo. Když byla odvolána domů, aby pečovala o nemocnou nevlastní matku, začala si se strýcem vyměňovat zamilované dopisy.
O rok později do Vlachova Březí básník přijel. Krásná příroda byla pro básníka ještě líbeznější, když tudy mohl chodit po boku své Aničky. Ovšem její rodiče pozorovali vzrůstající náklonnost s obavami, protože jejich dceři bylo 21 let a Nerudovi 43 roků. Básníkovi nezbývalo než pošumavskou epizodu ukončit a vrátit se do Prahy.
Anna Tichá se později vdala za hospodářského správce Práška. Do Vlachova Březí přijel Jan Neruda už jen jednou, ale okolní krajina a příroda se navždy promítla do jeho díla. Pošumavské vlivy můžeme nalézt ve sbírkách Prosté motivy a Balady a romance.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
