Lannův kříž u zámku Jemčina připomíná, jak se v šibeničním termínu podařilo splavnit dvě řeky

10. červen 2024

Na pomezí Třeboňska a Jindřichohradecka se táhnou rozsáhlé lesy se zámkem Jemčinou, odkud kdysi Černínové pořádali velké hony. V tomto polesí, bezmála tři kilometry na sever od jemčinského zámku, stojí takzvaný Lannův kříž. K místu nevede turistická značka, je zarostlé a musí se hledat.

Je připomínkou podnikavého ducha Vojtěcha Lanny, který v 19. století dokázal vyřešit nejeden technický problém.

Obrovské černínské lesy čas od času postihla větrná kalamita, a přestože Praha hladověla po levném dříví, nebylo ho jak dopravit a žádný obchodník ho nechtěl koupit. Hrabě Černín nakonec uzavřel smlouvu s Vojtěchem Lannou, a to se mu vyplatilo.

Lanna se zavázal splavnit během dvou let řeky Nežárku a Lužnici od Jindřichova Hradce až k Roudné u Tábora, což se mu v tomto šibeničním termínu opravdu podařilo. Za to směl dvanáct let těžit a odvážet dříví od Jemčiny a prodávat ho především v Praze. Bylo ho na 900 tisíc krychlových metrů.

Vyplatilo se to oběma stranám. Lanna si mnul ruce nad dobrým obchodem, Černín se zbavil starostí s neprodejným dřívím a rakouský stát získal bez větších nákladů dlouhý úsek splavné řeky.

Na velkém žulovém balvanu u Jemčiny byl roku 1854 na památku vztyčen železný kříž a upevněna deska se jmény Evžena Černína z Chudenic, loďmistra Lanny a lesmistra Jiřího Wachtela.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související