Lannův kříž u zámku Jemčina připomíná, jak se v šibeničním termínu podařilo splavnit dvě řeky
Na pomezí Třeboňska a Jindřichohradecka se táhnou rozsáhlé lesy se zámkem Jemčinou, odkud kdysi Černínové pořádali velké hony. V tomto polesí, bezmála tři kilometry na sever od jemčinského zámku, stojí takzvaný Lannův kříž. K místu nevede turistická značka, je zarostlé a musí se hledat.
Je připomínkou podnikavého ducha Vojtěcha Lanny, který v 19. století dokázal vyřešit nejeden technický problém.
Obrovské černínské lesy čas od času postihla větrná kalamita, a přestože Praha hladověla po levném dříví, nebylo ho jak dopravit a žádný obchodník ho nechtěl koupit. Hrabě Černín nakonec uzavřel smlouvu s Vojtěchem Lannou, a to se mu vyplatilo.
Lanna se zavázal splavnit během dvou let řeky Nežárku a Lužnici od Jindřichova Hradce až k Roudné u Tábora, což se mu v tomto šibeničním termínu opravdu podařilo. Za to směl dvanáct let těžit a odvážet dříví od Jemčiny a prodávat ho především v Praze. Bylo ho na 900 tisíc krychlových metrů.
Vyplatilo se to oběma stranám. Lanna si mnul ruce nad dobrým obchodem, Černín se zbavil starostí s neprodejným dřívím a rakouský stát získal bez větších nákladů dlouhý úsek splavné řeky.
Na velkém žulovém balvanu u Jemčiny byl roku 1854 na památku vztyčen železný kříž a upevněna deska se jmény Evžena Černína z Chudenic, loďmistra Lanny a lesmistra Jiřího Wachtela.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Související
-
Jádro Boubínského pralesa se dochovalo ve své panenské podobě díky schwarzenberskému lesmistrovi
Málokterý Jihočech se může pyšnit tím, že by měl hned tři pamětní desky a jeden památník. Schwarzenberský lesmistr Josef John mezi tyto osoby patří, a bezpochyby právem.
-
V Dunajovické hoře těžili kámen i železnou rudu. Pak se z kamenolomu stalo veřejné koupaliště
I v rovinaté krajině lze nalézt vesnici v podhůří. Dunajovice na Třeboňsku takovou výsadu určitě mají. Vyvyšuje se nad nimi totiž Dunajovická hora s 504 metry nad mořem.
-
Lovit ryby z řeky Malše u vesnice Plav na Českobudějovicku mohl po staletí pouze jediný selský rod
Obec Plav, nazývaná původně Plavo, je starobylá vesnice ležící asi osm kilometrů jihovýchodně od Českých Budějovic v sousedství Doudleb. Pravěké osídlení dokazují mohyly.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
