Také v jižních Čechách se těžila železná ruda. Doly byly na Třeboňsku, u Hluboké nad Vltavou i Tábora
Výrobu železa máme spojenou spíš s vysokými pecemi na Kladně a na Ostravsku. Také v jižních Čechách ale fungovalo několik železných hutí, desítky hamrů a ve značném rozsahu se tady železná ruda i těžila. Hovoříme o době 18. a 19. století.
Železné doly se nacházely v okolí Zlivi a Hluboké nad Vltavou, na Třeboňsku a Trhovosvinensku, v okolí Černovic u Tábora i jinde.
Železné hutě vyráběly kov v Benešově nad Černou, u Petříkova, v Chlumu u Třeboně, Františkově u Suchdola nad Lužnicí, v Kamenici nad Lipou. Využívaly místní surovinu, dřevěné uhlí z okolních lesů, a svou produkci také v regionu prodávaly.
Čáru přes rozpočet jihočeským železárnám udělala výstavba železničních tratí, které umožnily levnější dopravu kvalitnějšího železa z větších dálek. Místní průmyslové výrobě tím odzvonilo.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Související
-
Originální pomník v obci Hůrky na Českobudějovicku připomíná oběti čtyř různých válečných sporů
Pomníků, které stavěli naši předkové svým padlým v první i druhé světové válce, je nespočet. Oběti starší se však mezi jmény většinou neobjevují. A přece existuje výjimka.
-
Zahrada jižních Čech, to jsou sady v okolí Lhenic na Prachaticku, kde se už odedávna pěstuje ovoce
V šumavském podhůří se nachází středisková obec Lhenice, v níž se odedávna pěstuje ovoce. O pěstování stromoví v těchto místech se hovoří již ve druhé polovině 13. století.
-
Panští úředníci chtěli být světoví, a tak jsou na jihu Čech osady Paříž, London, Nový York i Benátky
Budete se divit, ale z Paříže do Londýna jsou to pouhé tři kilometry, zhruba stejně jako do Nového Yorku a také do Bosny. Řeč je o několika osadách u Suchdola nad Lužnicí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
