Císař František Josef I. při cestě do Budějovic nečekaně odbočil. Říká se, že potřeboval na záchod

22. červenec 2025

Obec Kamenný Újezd vznikla uprostřed cesty mezi Českými Budějovicemi a Českým Krumlovem. Již od počátku byla označována dvěma názvy. České označení Újezd vyjadřuje založení vesnice obvyklým způsobem, že ji zvolený jezdec objel na ko­ni a vymezil tak její hranice. Německý název Steinkirchen (Kamenný kostel) byl odvozen z cha­rakteru místního kostela. Teprve v 19. století se název obce ustálil v ny­nější podobě.

V roce 1895 se rozneslo po okolí, že císař pán František Josef I. přijede na vojenské manévry u Budějovic a bude ho tak možné vidět osobně. Školní děti z Kamenného Újezda s panem učitelem a nevelkým zástupem občanů – delegace přidružených vesnic z farnosti – čekali dne 4. září téhož roku na císaře pána při silnici u školy.

Nejprve jela děla, vojsko, důstojnictvo a pojednou na příkaz učitelův začaly děti zpívat: „Zachovej nám Hospodine, císaře a naši zem.“ Císař jel na hnědém koni s bílou lysinou vpředu na hlavě v důstojnické uniformě.

Celý průvod však nečekaně odbočil na místě zvaném U Antoníčka na cestu do fary a u školy nastal zmatek. Děkan Karel Müller spěchal do fary a byl poctěn oslovením: „Sie sind Herr Ortspfarer?“ V překladu: Jste zdejší kněz?

O důvodu odbočení není zaručených zpráv, ale traduje se, že František Josef I. zamířil nečekaně na faru v Kamenném Újezdě, protože si potřeboval odskočit na záchod. 

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.