Památník míru u Vitějovic na Prachaticku respekt nebudil, socha mávající ženy dostala přezdívku „Stopařka“

Budete-li projíždět křižovatkou mezi Vitějovicemi a Strunkovicemi nad Blanicí na Prachaticku, narazíte na „Stopařku“. Nejedná se o stopařku z masa a kostí, nýbrž z kamene a betonu. Řeč je o Památníku míru, jemuž dominuje socha mávající ženy.

Památník byl zbudován v letech 1985 až 1987 coby upomínka na setkání americké a sovětské armády na konci druhé světové války. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby ovšem poblíž nestál od roku 1946 jiný památník, který referoval o někdejších událostech poněkud odlišně.

Nápis na desce původního památníku hovořil o setkání pěti armád, a sice vítězné americké, která v těchto místech zadržela prchající příslušníky německé a maďarské armády, o československých vojácích, kteří zadržené vojáky po několik dní strážili, a sovětské armádě, jež následně zajatce převzala.

Tvrzení o vítězné americké armádě se pochopitelně nehodilo do krámu, proto byl původní památník v roce 1985 odstraněn a krátce nato v blízkosti zbudován Památník míru.

Mezi místními si však nový památník respekt nezískal a sochu mávající ženy začali lidově označovat jako „Stopařku“. Po revoluci se navíc na své místo vrátil i původní památník z roku 1946, takže nyní se po obou stranách křižovatky nacházejí oba památníky jako memento na dva odlišné výklady dějin.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související