V bitvě u vesnice Zahájí na Českobudějovicku padlo asi 100 rakouských a 200 francouzských vojáků
Ve čtyřicátých letech 18. století se jižní Čechy staly dějištěm významných událostí válek o rakouské dědictví, v nichž byla monarchie mladičké Marie Terezie ohrožována z několika stran: Prusy a jejich francouzskými, bavorskými a saskými spojenci.
Na podzim 1741 nepřítel ovládl velkou část českého území. Rakouská armáda přečkala zimu v jižních Čechách, jejím opěrným bodem se staly České Budějovice, zatímco zámek Hlubokou obsadili Francouzi a Bavoři.
V květnu 1742 rakouský armádní sbor pod velením knížete Lobkovice oblehl Hlubokou, tehdy ještě dobře opevněnou, a rozložil svůj tábor poblíž vsi Zahájí.
Francouzští maršálové vytáhli svým obleženým druhům na pomoc a pochodovali od Vodňan. Lobkovic nařídil ve spěchu zaujmout nové pozice, aby mu nepřítel neodřízl cestu k Budějovicím. To už se ale francouzské vojsko přiblížilo a Lobkovic se musel narychlo připravit k boji s přesilou.
Francouzští granátníci obsadili vesnici Zahájí a směrem k Olešnickému vrchu se na levém křídle rozvinuly jezdecké útvary. Na pláních došlo ke střetům jízdy, zatímco rakouská pěchota se neúspěšně pokusila proniknout do vsi.
Asi pět hodin trvala přestřelka pěchotních zbraní a děl. Pak se ale začalo stmívat a Lobkovic vydal povel k ústupu do Českých Budějovic. Francouzi ovládli bojiště a vyprostili Hlubokou z obležení, avšak strategickou výhodu nevyužili, přestože měli šanci způsobit Rakušanům značné škody.
Bitva u Zahájí byla poslední ofenzivní akcí francouzské armády v této válce. Pak už se nepřítel musel z českého území pouze stahovat. V boji u Zahájí padlo asi 100 rakouských a 200 francouzských vojáků. Těm druhým zaplatila francouzská armáda v roce 1932 alespoň malou pamětní desku.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
