Druhá rolnická škola v Čechách byla založena na dvoře Rabín na Strakonicku. Vychovala mnoho zemědělců
S koncem poddanství a nástupem kapitalismu v polovině 19. století řešili zemědělci i stát problém, jak vzdělávat své nástupce – budoucí sedláky, šafáře a vůbec odborníky na slovo vzaté. Při prosazování nových řešení sehrála důležitou roli česká Vlastenecko-hospodářská společnost a její dva členové, kníže Schwarzenberg a hrabě Thun-Hohenstein.
Thunovým přičiněním vznikla první rolnická škola v Libverdě u Děčína. S tou druhou, jihočeskou, to ještě chvíli trvalo.
Kníže Jan Adolf II. ji nejprve chtěl umístit na zámeček v Dřítni na Českobudějovicku. Ten byl však nevyhovující, a tak na jaře 1850 padla volba na dvůr Rabín na bývalém libějovickém panství na Strakonicku.
Na konci listopadu téhož roku se slavnostně otevřela prvním studentům, kteří tu měli zajištěno vyučování, praxi i ubytování. Vstávali už v pět hodin ráno, dopoledne se učili, odpoledne pracovali na dvoře.
Rabínská škola postupně nabývala na významu a vychovala spoustu zemědělců nejen z jihu Čech. Skončila až roku 1892, v době, kdy se začaly otevírat veřejné zemědělské školy i jinde.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
