Městys Strážný na Šumavě měl původně německé jméno. České dostal po druhé světové válce
Ač se to nemusí na první pohled zdát, jména šumavského městyse Strážný a nad ním stojící hradní zříceniny Kunžvart spolu velmi úzce souvisejí.
Hrad byl založen ve 14. století a v nejstarších dobách bychom jej v listinách nalezli pod označením Kungestein, v překladu královský kámen. Jeho hlavní funkcí byla kontrola provozu na dálkové stezce, která tam přecházela zemskou hranici.
Snad právě proto se pro něho od 16. století ujalo spíše pojmenování Kuschwart, odvozené od spojení Königswarte – královská stráž. Po požáru v roce 1578 zůstal opuštěný a změnil se ve zříceninu.
Vesnice pod sídlem vznikla až o nějakých sto let později a převzala po něm německé jméno. Počátkem 20. století se v česky psaných textech používalo počeštěného tvaru Kužvarda, a to ještě po druhé světové válce a vystěhování původního německého obyvatelstva.
Snahy o vypořádání se s německou minulostí oblasti však byly tak silné, že v roce 1950 došlo k přejmenování obce na Strážný. Opuštěná zřícenina uprostřed šumavských lesů tehdy nikoho nezajímala, takže si mohla ponechat své původní označení.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Související
-
Nová osada na Písecku původně dostala neoriginální název, na oslavu vítězství se z ní stal Temešvár
Při cestě z Písku do Tábora můžeme mít chvíli pocit, že jsme v Rumunsku. Nedaleko Podolského mostu je obec Temešvár, která se jmenuje stejně jako město v rumunském Banátu.
-
Svobodné hoře na Strakonicku lidé říkají Haniperk. Starobylé jméno přenesli i na novou rozhlednu
Mezi Bavorovem a Vodňany na Strakonicku se tyčí Svobodná hora s vrcholem o nadmořské výšce 640 metrů. Kdysi dávno se v jejích svazích těžilo zlato.
-
Naděje, Víra a Láska, ale také Prase, Vražda a Nečisto. To jsou názvy jihočeských rybníků
Jižní Čechy jsou krajem rybníků, kterých se tady nachází bezpočet. Mají různé velikosti, osudy, tvary nebo třeba jména. Často se nazývají podle obcí, u kterých leží.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
