Nová osada na Písecku původně dostala neoriginální název, na oslavu vítězství se z ní pak stal Temešvár
Při cestě z Písku do Tábora můžeme mít na chvíli pocit, že jsme se ocitli v Rumunsku. Nedaleko Podolského mostu nás totiž přivítá obec Temešvár, která se jmenuje stejně jako významné město v rumunském Banátu.
Kde se ale takový název vzal v srdci jižních Čech? Odpověď se skrývá v datu vzniku vesnice. Patří totiž k novějším osadám, vznikla v letech 1716 a 1717 na panství Chřešťovice, v místě dřívějšího panského dvora.
Vrchnost si spočítala, že se jí dvůr nevyplácí a že je málo robotníků, kteří by na něm pracovali. Proto nechala jeho pozemky rozdělit mezi jedenáct poddaných. První chalupa vyrostla opodál už v roce 1716, ale hlavní parcelace nastala teprve roku 1717.
Jedno nové obydlí bylo zřízeno z dřívějších obytných místností dvora, druhé z volské maštale, další dva byty vznikly přepůlením stáje pro jalovice. Šest chalup nechala vrchnost postavit zcela nově.
Na pomyslné mapě jižních Čech se zrodila nová osada, která zprvu dostala název Nová Ves. Ale takových se tehdy rodilo víc, jméno nebylo originální. Habsburská monarchie tehdy navíc oslavovala dobytí města a pevnosti Temešváru, které bylo roku 1716 po 164 letech osvobozeno od turecké nadvlády a znovu připojeno k Uhrám. Název se stal malou jihočeskou oslavou tohoto důležitého vítězství.
A abychom byli přesní, nebyl jediný: druhá vesnička jménem Temešvár byla tehdy založena mezi Táborem a Mladou Vožicí.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Související
-
Na Pankráci, tam na tom vršíčku… Známá písnička prý není o Praze, ale o jihočeských Katovicích
Kdo by neznal zlidovělou písničku Na Pankráci, jejímž autorem je Karel Hašler. Asi si automaticky představíme součást Prahy s proslulou věznicí, jenže to nemusí být pravda.
-
Když přestal zámek v Libějovicích šlechticům vyhovovat, nechali postavit nový. Dosud stojí oba
Správní centrum se dvěma zámky pro více než třicet vsí. Nejstarší zmínka o Libějovicích na Strakonicku pochází z roku 1264 a vystřídalo se tu několik šlechtických majitelů.
-
Písař, který se zamiloval do sestry kněze z Dobrše, se výhrůžek nezalekl. Příběh ale šťastně nekončí
V malebné pošumavské obci Dobrš v okrese Strakonice působil od počátku 18. století slavný kněz Ondřej de Wald. Byl to muž literárně činný, moudrý a učený, proslulý kazatel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
