Svobodné hoře na Strakonicku lidé říkají Haniperk. Starobylé jméno přenesli i na novou rozhlednu
Mezi Bavorovem a Vodňany na Strakonicku se tyčí Svobodná hora s vrcholem o nadmořské výšce 640 metrů. Kdysi dávno se v jejích svazích těžilo zlato, ale kromě zbytků těžebních jam se z této doby mnoho nedochovalo.
Na úbočí hory vznikly v 18. století tři drobné osady, náležející ke třem různým panstvím a příznačně nazvané Vodňanské Svobodné hory, Libějovické Svobodné hory a Bavorovské Svobodné hory. Přímo na samotné kótě se nachází trojmezí, kde se setkávají tři katastrální území.
Dnes je celé temeno zalesněno, ale ještě v 19. století byl jižní svah pokryt loukami sahajícími až nahoru k vrcholu. Vzrostlý les až donedávna bránil rozhledu, ale to se změnilo v roce 2019.
Město Vodňany nechalo na Svobodné hoře vybudovat dřevěnou rozhlednu vysokou 25 metrů. Navrhl ji Jiří Ondřich, podle jehož projektu se stavěla například také rozhledna na Boubíně. Slavnostní zpřístupnění proběhlo 28. října 2019.
Tehdy také nová rozhledna dostala svůj název Haniperk, který ji vybrali sami občané ve veřejné anketě. Jedná se o starobylé jméno hory, které najdeme už na mapě z roku 1837 a které mezi lidmi přežívá dodnes.
A zajímavost na závěr. Z rozhledny na Svobodné hoře neboli Haniperku uvidíme kromě šumavského panoramatu současně tři jihočeská královská města – nejblíže Vodňany, od nich vlevo Písek a vpravo České Budějovice. A ten výhled stojí za výšlap.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
