Součástí vojenských střelnic býval půlmon – mohutný násep, který pohlcoval vystřelené kule
Asi málokdo bude vědět, co znamená slovo půlmon. Česky je to lapač kulí. Což stále zní trochu záhadně. Prozradíme, že šlo o součást vojenské střelnice – mohutný násep, který byl v pozadí za terči a měl neškodně lapat vystřelené projektily nebo dělové koule.
Nejstarší půlmony v jižních Čechách vznikly v 18. a začátkem 19. století, kdy naše, tedy rakouská armáda přebírala slova z francouzské vojenské terminologie. Násep je francouzsky epolement (čteno epulmón). Lidé slyšeli vojáky říkat „půlmon“, a to se ujalo.
Velké dělostřelecké cvičiště s půlmonem z doby Marie Terezie se nacházelo u Týna nad Vltavou na Českobudějovicku.
Za napoleonských válek vznikla menší střelnice budějovických dělostřelců poblíž Ledenic. Střílelo se tu vždycky po žních, aby vojáci nepošlapali úrodu. Trefovali se do velikého půlmonu, který si dodnes můžeme prohlédnout v lese mezi Ledenicemi a Zalinami.
A není to žádný drobeček. Násep má délku 50 metrů, výšku devět. Musel totiž pohltit nejen výstřely z polních kanónů, nýbrž také rozžhavené zápalné kule a velké kule určené k boření pevností.
Mladší půlmony najdeme také na bývalých pěchotních střelnicích u Českých Budějovic, u Písku nebo u Želče.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Související
-
Opevnění císařského vojska na hrázi rybníka Dvořiště prý zničily koule odražené od hladiny
Devátého listopadu 1618 se u rybníka Dvořiště u Lomnice nad Lužnicí na Jindřichohradecku odehrála první větší bitva třicetileté války na jihu Čech.
-
Selské povstání na jihu Čech bylo celkem klidné, několik poddaných se ale ocitlo před soudem
Roku 1680 se po Čechách a Moravě rozvířily nepokoje poddaných, kteří se bouřili proti narůstajícím robotním povinnostem. Někdy se hovoří o selském povstání.
-
Obecní pastýř bydlel v pastoušce a lidem ze vsi pásl a hlídal stáda. Pomáhala mu prý čarovná hůl
Obecní pastýř, také nazývaný slouha, hrál důležitou roli v životě každé obce až do poloviny 19. století. Jeho úkolem bylo vést stádo dobytka, především ovcí, na pastvu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
