Součástí vojenských střelnic býval půlmon – mohutný násep, který pohlcoval vystřelené kule
Asi málokdo bude vědět, co znamená slovo půlmon. Česky je to lapač kulí. Což stále zní trochu záhadně. Prozradíme, že šlo o součást vojenské střelnice – mohutný násep, který byl v pozadí za terči a měl neškodně lapat vystřelené projektily nebo dělové koule.
Nejstarší půlmony v jižních Čechách vznikly v 18. a začátkem 19. století, kdy naše, tedy rakouská armáda přebírala slova z francouzské vojenské terminologie. Násep je francouzsky epolement (čteno epulmón). Lidé slyšeli vojáky říkat „půlmon“, a to se ujalo.
Velké dělostřelecké cvičiště s půlmonem z doby Marie Terezie se nacházelo u Týna nad Vltavou na Českobudějovicku.
Za napoleonských válek vznikla menší střelnice budějovických dělostřelců poblíž Ledenic. Střílelo se tu vždycky po žních, aby vojáci nepošlapali úrodu. Trefovali se do velikého půlmonu, který si dodnes můžeme prohlédnout v lese mezi Ledenicemi a Zalinami.
A není to žádný drobeček. Násep má délku 50 metrů, výšku devět. Musel totiž pohltit nejen výstřely z polních kanónů, nýbrž také rozžhavené zápalné kule a velké kule určené k boření pevností.
Mladší půlmony najdeme také na bývalých pěchotních střelnicích u Českých Budějovic, u Písku nebo u Želče.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
