Selské povstání na jihu Čech bylo celkem klidné, několik poddaných se ale ocitlo před soudem

31. říjen 2024

Roku 1680 se po Čechách a Moravě rozvířily nepokoje poddaných, kteří se bouřili proti narůstajícím robotním povinnostem. Někdy se hovoří o selském povstání, i když takové označení je ve skutečnosti poněkud nadnesené.

A jak sedláci rebelovali na jihu Čech? Byl v zásadě klid, ale i tady vrchnosti zvýšily ostražitost a každý malý projev odporu vnímaly citlivěji než za normálních okolností.

Několik poddaných ze Straňan, Strážkovic a Todně, vesnic patřících k panství města Českých Budějovic, se zřejmě hlasitěji vyjádřilo proti robotě a jejich hlas se nějak donesl až na budějovickou radnici.

Také Martin Vaněk, tehdejší konšel ze vsi Todně u Trhových Svinů, byl obviněn, že neuposlechl, když mu primátor nařídil, aby spolu s dalšími čistil rybniční stoky. Při výslechu před budějovickým soudem 3. září 1680 se Vaněk bránil tvrzením, že lístek s předvoláním k robotě dorazil ve chvíli, kdy odjížděl do Freistadtu pro náklad soli, a nemohl proto na práci pro vrchnost nastoupit. Odmítal rovněž nařčení, podle něhož prý „sakramentýroval“ a pronesl na adresu budějovického magistrátu „nepěkná slova“.

Od soudu tehdy poddaní vyvázli bez trestu, a tak asi skončilo na Budějovicku selské povstání.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související