Selské povstání na jihu Čech bylo celkem klidné, několik poddaných se ale ocitlo před soudem
Roku 1680 se po Čechách a Moravě rozvířily nepokoje poddaných, kteří se bouřili proti narůstajícím robotním povinnostem. Někdy se hovoří o selském povstání, i když takové označení je ve skutečnosti poněkud nadnesené.
A jak sedláci rebelovali na jihu Čech? Byl v zásadě klid, ale i tady vrchnosti zvýšily ostražitost a každý malý projev odporu vnímaly citlivěji než za normálních okolností.
Několik poddaných ze Straňan, Strážkovic a Todně, vesnic patřících k panství města Českých Budějovic, se zřejmě hlasitěji vyjádřilo proti robotě a jejich hlas se nějak donesl až na budějovickou radnici.
Také Martin Vaněk, tehdejší konšel ze vsi Todně u Trhových Svinů, byl obviněn, že neuposlechl, když mu primátor nařídil, aby spolu s dalšími čistil rybniční stoky. Při výslechu před budějovickým soudem 3. září 1680 se Vaněk bránil tvrzením, že lístek s předvoláním k robotě dorazil ve chvíli, kdy odjížděl do Freistadtu pro náklad soli, a nemohl proto na práci pro vrchnost nastoupit. Odmítal rovněž nařčení, podle něhož prý „sakramentýroval“ a pronesl na adresu budějovického magistrátu „nepěkná slova“.
Od soudu tehdy poddaní vyvázli bez trestu, a tak asi skončilo na Budějovicku selské povstání.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
