Obecní pastýř bydlel v pastoušce a lidem ze vsi pásl a hlídal stáda. Pomáhala mu prý čarovná hůl
Obecní pastýř, také nazývaný slouha, hrál v minulosti důležitou roli v životě každé obce až do poloviny 19. století. Jeho úkolem bylo hlídat a vést stádo dobytka, především ovcí, na pastvu. Ve vsi Polžově na Českobudějovicku pásl všem občanům ovce a vepřový dobytek, jak si dobře pamatoval otec historika a národopisce Jana Zítka, který zde žil až do roku 1847.
Kromě základních činností, jako bylo hlídání stáda, musel i léčit nemocná zvířata. Měl silnou hůl, která byla ozdobena alespoň třemi železnými kroužky, jež byly navlečeny na železné skobičce a jimiž chřestil. Byla prý čarovná, neboť když ji slouha do pastviště zabodl a na ni si kabát pověsil, musil se dobytek kolem ní pást a nemohl se rozutíkat. Pastýř pásl buď sám, nebo mu pomáhala žena a děti, často celá rodina.
Za svou službu měl pastýř od obce byt v obecním domě, takzvané pastoušce, dále právo užívat obecní louku, pole a také „sejpku“. To znamenalo, že každý sedlák mu nasypal konkrétní množství obilí. Od chalupníků pak dostával peněžitý plat podle počtu kusů chovaných zvířat.
Ráno a odpoledne, když pastýř zatroubil, vyháněli sedláci a chalupníci dobytek na náves. Tam si ho již pastýř sám srovnal, aby ho mohl odehnat na pastvu. Odtud povstalo krajové úsloví: „Když pastejř troubí, do stáda má se hnát, a když jdou k děvčeti ženiši, má se vdát.“ Zamešká-li se v těchto případech příhodná doba, je prý vše nadobro ztracené...
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Související
-
Každý obchod handlířů z Trhových Svinů, kteří skupovali dobytek, se musel zapít v hospodě
V městečku Trhové Sviny na Českobudějovicku působilo před druhou světovou válkou až 59 úředně oprávněných handlířů. Obcházeli vesnice a skupovali hovězí a vepřový dobytek.
-
Nepříznivé počasí naši předci odháněli takzvaným zvoněním na mraky. Někde se i práskalo bičem
Zvonění na mraky se říká vyzvánění, jehož účelem bylo odehnat nepříznivé počasí. Tento zvyk má prastaré kořeny ve víře, že zlé přírodní síly lze odehnat velkým hlukem.
-
V Soběnově chodily nevěsty s „cígrem“. Do zdobené tašky dávali sousedé potraviny na svatební hostinu
Jihočeská obec Soběnov nedaleko Kaplice se nachází na samém okraji národopisné oblasti Doudlebska. Mimo jiné proslula i houževnatým udržováním některých starých obyčejů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
