Každý obchod handlířů z Trhových Svinů, kteří skupovali dobytek, se musel zapít v hospodě

V městečku Trhové Sviny na Českobudějovicku působilo před druhou světovou válkou až 59 úředně oprávněných handlířů. Obcházeli okolní i vzdálené vesnice v pohraničí a skupovali hovězí a vepřový dobytek, který se na pravidelných středečních trzích na svinenském náměstí zase snažili výhodně prodat.

Dobytek si vyměňovali mezi sebou a významnými pomocníky jim byli takzvaní sasarečníci. Jejich označení bylo odvozeno od slova sasar, což znamenalo odměna. Ti vysedávali v hospodě a dávali handlířům tipy, kdo by rád dobytek prodal, nebo naopak koupil.

Žádná koupě dobytka se neobešla bez smlouvání a litkupu. Litkup znamenal, že se koupě na trhu následně zapila v některé hospodě pivem. To se pilo původně z velkých mázů, později z litrových tupláků. Tohoto pití se účastnili nejen prodávající a kupující, ale i další muži přítomní prodeji.

Pití na litkup bylo původně i jakýmsi právním aktem. Pokud by později vznikl spor o kvalitu dobytčete, byli všichni, kteří se zúčastnili pití litkupu, potřebnými svědky. Je pochopitelné, že trhy a hospody v Trhových Svinech tak vyhledávalo mnoho mužů, kteří se rádi napili na cizí účet.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související