Každý obchod handlířů z Trhových Svinů, kteří skupovali dobytek, se musel zapít v hospodě
V městečku Trhové Sviny na Českobudějovicku působilo před druhou světovou válkou až 59 úředně oprávněných handlířů. Obcházeli okolní i vzdálené vesnice v pohraničí a skupovali hovězí a vepřový dobytek, který se na pravidelných středečních trzích na svinenském náměstí zase snažili výhodně prodat.
Dobytek si vyměňovali mezi sebou a významnými pomocníky jim byli takzvaní sasarečníci. Jejich označení bylo odvozeno od slova sasar, což znamenalo odměna. Ti vysedávali v hospodě a dávali handlířům tipy, kdo by rád dobytek prodal, nebo naopak koupil.
Žádná koupě dobytka se neobešla bez smlouvání a litkupu. Litkup znamenal, že se koupě na trhu následně zapila v některé hospodě pivem. To se pilo původně z velkých mázů, později z litrových tupláků. Tohoto pití se účastnili nejen prodávající a kupující, ale i další muži přítomní prodeji.
Pití na litkup bylo původně i jakýmsi právním aktem. Pokud by později vznikl spor o kvalitu dobytčete, byli všichni, kteří se zúčastnili pití litkupu, potřebnými svědky. Je pochopitelné, že trhy a hospody v Trhových Svinech tak vyhledávalo mnoho mužů, kteří se rádi napili na cizí účet.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
