V Soběnově chodily nevěsty s „cígrem“. Do zdobené tašky dávali sousedé potraviny na svatební hostinu
Jihočeská obec Soběnov nedaleko Kaplice na Českokrumlovsku se nachází na samém okraji národopisné oblasti Doudlebska. Mimo jiné proslula i houževnatým udržováním některých starých obyčejů. Jedním z nich byla obchůzka budoucí nevěsty po sousedech s obřadní prosbou o příspěvky na svatební hostinu, takzvané chození s cígrem, které se v Soběnově udržovalo ještě kolem roku 1880.
Cígr byla taška spletená ze slámy či orobince, bohatě lemovaná a ozdobená barevnou kůží. Nevěsta se při obchůzce dovolávala v podstatě křesťanského milosrdenství, když v každém domě říkala: „Chudá panice nevěsta prosí vás pro Krista, abyste jí dárek dali a k svatbě jí tím pomáhali.“
Dary do cígru tvořily nejrůznější potraviny potřebné ke svatební hostině – mouka, vejce, máslo, maso, mák. Nebylo slýcháno, že by někdo odmítl dát nevěstě aspoň nepatrný dárek. I v chudších vískách stačilo sebrané jídlo zpravidla nejen na svatební hostinu, ale také na pěkných pár týdnů po ní.
Nevěsta nechodívala s cígrem sama, ale provázela ji některá sousedka s pytlem zavěšeným na popruhy. Do toho se obsah cígru hned za vraty vysypal.
Na konci 19. století chodívaly nevěsty s cígrem už jen k příbuzným, dobrým známým či zámožnějším sousedům, ale v dřívějších dobách neměly podle dobrého zvyku vynechat ani jedinou chalupu.
Ovšem i v Soběnově zvyk zanikl a od těch dob používají staré cígry jen maškary na vybírání koledy, například darovaných koblih, při zdejší proslavené masopustní obchůzce.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Související
-
„Čechové jsou opičáci.“ Kritiku vzbudila proměna doudlebských oděvů podle dobové zahraniční módy
Ráz kultury každého kraje se odráží i v podobě svátečního oděvu. Ovlivňoval ji charakter a zámožnost dané oblasti, ale také dobová móda.
-
Bez cenzury zapisoval lidová říkadla Jan Jeník z Bratřic, kterého proslavil Jirásek ve svém románu
Na rozhraní Jihočeského kraje a Vysočiny se nalézá vesnice Bratřice, odkud pocházel rytířský rod Jeníků z Bratřic. Nejslavnějším a posledním členem byl Jan Jeník z Bratřic.
-
Dvanáct panen s věnci na hlavách chodilo s procesím z Dvorce u Borovan do poutního místa Maria Zell
Obec Dvorec se nachází pouhé dva kilometry na jihovýchod od Borovan na Českobudějovicku při cestě do Trhových Svinů. Jak nasvědčuje jméno vsi, stával tu původně větší dvůr.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
