První telegrafní linku v rakousko-uherském mocnářství pomohl jako šéf komise zavést rodák z Frymburku
Za účelem zřízení první telegrafní linky v tehdejší habsburské monarchii byla v roce 1846 ustavena odborná komise, která rozhodla, že telegraf povede podél železniční tratě z Vídně do Brna. O rok později, tedy v roce 1847, byl potom prodloužen do Olomouce a Prahy.
V čele komise stanul fyzik a matematik Andreas Baumgartner, rodák z jihočeského Frymburku, kde má na rodném domě českou a německou pamětní desku.
Kvůli problémům s hlasivkami musel opustit univerzitní kariéru a působil v různých státních podnicích. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let obsadil postupně posty ministra veřejných prací a ministra financí a obchodu.
Byl povýšen do šlechtického stavu s titulem barona a od roku 1851 až do své smrti v roce 1865 zastával funkci prezidenta rakouské akademie věd, v jejímž sídle dodnes visí jeho portrét.
A jak to bylo se zavedením telegrafu do jižních Čech? Původní plány z roku 1849 se podařilo zrealizovat až o sedm let později, kdy kabel spojil Prahu, Tábor, České Budějovice a Linec. Spojení na trase Budějovice – Plzeň následovalo v roce 1863.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
