Kostel v Dolní Vltavici měla zachránit mohutná hráz. Nakonec ale skončil pod hladinou Lipna
V 50. a 60. letech 20. století zmizela část jihočeské krajiny pod hladinou přehradních nádrží. Pod vodou zůstala také řada památek, jen některé se podařilo zachránit. Zajímavý příběh měl kostel v Dolní Vltavici na Českokrumlovsku, původem středověký a barokně přestavěný.
O jeho záchranu se pokoušeli památkáři, budějovické biskupství a zejména místní národní výbor. Nemělo zde dojít k přesunu celého kostela, jako se to stalo například v Červené u Orlíka, naopak byla projektována mohutná hráz, která by obklopila vltavický kostel, vedle něj stojící pranýř a možná i několik starobylých domů a školu.
Hladina přehrady Lipna měla dosáhnout asi čtyři metry nad základy kostela, takže hráz by musela být ještě vyšší.
Některé okolní farnosti projevily zájem o zdejší varhany a další součásti vybavení, ale včas si uvědomily, že vyprázdněním kostela by ohrozily úsilí o jeho záchranu.
Nakonec se stejně povedlo z Vltavice odvézt narychlo jen to nejcennější, včetně krásných gotických portálů. Přišel příkaz k demolici a v roce 1959 se nad bývalou Dolní Vltavicí zavřela voda.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Související
-
Srdce Vltavy skončilo pod hladinou Lipna, jeho tvar je ale prý na dně dodnes patrný
Vybudování přehrady Lipno změnilo ráz krajiny. Zatopeny byly celé obce, dále samoty, mlýny, hájovny nebo třeba nádraží. Pod vodou skončilo i takzvané Srdce Vltavy.
-
Most u osady Hladná pod Týnem nad Vltavou byl sice v mapách, ale nikdy nestál. A stát ani nebude
Pod Týnem nad Vltavou jsou na levém břehu řeky Vltavy u osady Hladná k vidění dva mohutné betonové pilíře. Od roku 1941 čekají na dokončení mostu, ale už se ho nedočkají.
-
Lannův kříž u zámku Jemčina připomíná, jak se v šibeničním termínu podařilo splavnit dvě řeky
Na pomezí Třeboňska a Jindřichohradecka se táhnou rozsáhlé lesy se zámkem Jemčinou, odkud kdysi Černínové pořádali velké hony. V tomto polesí stojí takzvaný Lannův kříž.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.