Spiritismus zasáhl na počátku 20. století i Doudlebsko. Místní ženy se bály vyjít večer ze světnice
Spiritismus, označovaný též jako duchověrectví, založil francouzský pedagog Allan Kardec, který v roce 1857 vydal knihu s názvem Kniha duchů. Ta se stala základem tohoto učení. O pár let později vycházely překlady i v Čechách a kroužky spiritistů bylo možné najít v kavárnách mezi studenty lačnícími po všem tajemném. Zvláštního významu nabyl spiritismus i v lidových vrstvách, zejména v Podkrkonoší.
Jihočeské noviny Budivoj dokládají, že na počátku 20. století pronikl spiritismus i na jihočeský venkov, konkrétně do obce Doudleby. V roce 1902 se lze v novinách dočíst, že ve farnosti Doudleby žijí tři spiritisté, z nichž jeden je prý i vyznavačem alkoholu.
Když se nešťastnou náhodou utopil doudlebský hostinský příjmením Honzík, rozšířil spiritista Bican zprávu, že s duchem hostinského navázal spojení a že jeho duch se prochází vždy večer po vesnici. Tomu prý uvěřily tři čtvrtiny Doudleb a místní ženy se bojí vyjít večer ze světnice.
Zákaz spiritismu přinesla druhá světová válka, kdy byly všechny spiritistické sbory rozpuštěny a pořádání seancí zakázáno. Podle vyprávění pamětníků se však poslední spiritisté tajně scházeli v některých vesnicích v okolí Českých Budějovic, jako byly třeba Ločenice, Pašínovice, Sedlo nebo Nesměň. A to ještě v 70. letech 20. století!
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
