Jihočeský Jára Cimrman vynalezl buňát nekotitelný, ale také brousil jazyk a napravoval slova
Studoval gymnázium v Českých Budějovicích, ale byl to svéráz a s učiteli se moc neshodl. Přešel tedy do Jindřichova Hradce, maturoval v pětadvaceti. Všestranný Jakub Hron se narodil roku 1840 v Metánově na Pelhřimovsku, kde jako osmdesátiletý i zemřel. Co bylo mezi tím, je obdivuhodné.
Životním posláním se pro tohoto jihočeského Járu Cimrmana stala škola. Po absolvování univerzit v Praze a Vídni vyučoval matematiku a fyziku na různých místech naší země, z nichž posledním byl Hradec Králové.
Proslavilo ho ale něco úplně jiného – vynalézání. Vždyť kdo by neznal legendární buňát nekotitelný, kalamář, který používal i Karel Čapek!
Mezi jeho vynálezy patřil též lazut, ruťát, hronoid nebo slonový balón. Není divu, že tomu moc nerozumíte. Hron se totiž věnoval i tvorbě a brusičství jazyka a napravoval slova přejatá i česká. Svou náturou naštval školního inspektora, tedy pátráka, tak, že ve školství skončil.
Zkoušel pak medicínu, leč neúspěšně. Se školou však zůstal spjatý dodnes. V Metánově v ní udržují jeho muzeum.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
