Jihočeský Jára Cimrman vynalezl buňát nekotitelný, ale také brousil jazyk a napravoval slova
Studoval gymnázium v Českých Budějovicích, ale byl to svéráz a s učiteli se moc neshodl. Přešel tedy do Jindřichova Hradce, maturoval v pětadvaceti. Všestranný Jakub Hron se narodil roku 1840 v Metánově na Pelhřimovsku, kde jako osmdesátiletý i zemřel. Co bylo mezi tím, je obdivuhodné.
Životním posláním se pro tohoto jihočeského Járu Cimrmana stala škola. Po absolvování univerzit v Praze a Vídni vyučoval matematiku a fyziku na různých místech naší země, z nichž posledním byl Hradec Králové.
Proslavilo ho ale něco úplně jiného – vynalézání. Vždyť kdo by neznal legendární buňát nekotitelný, kalamář, který používal i Karel Čapek!
Mezi jeho vynálezy patřil též lazut, ruťát, hronoid nebo slonový balón. Není divu, že tomu moc nerozumíte. Hron se totiž věnoval i tvorbě a brusičství jazyka a napravoval slova přejatá i česká. Svou náturou naštval školního inspektora, tedy pátráka, tak, že ve školství skončil.
Zkoušel pak medicínu, leč neúspěšně. Se školou však zůstal spjatý dodnes. V Metánově v ní udržují jeho muzeum.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Související
-
Rodák z Vitějovic zvaný Kudlička prý už v 18. století létal na vlastnoručně zhotoveném kluzáku
„Zhotovil si křídla, přivázal je na sebe a vylezl na střechu své chalupy. Pak roztáhnul křídla a pustil se do povětří.“ Takové svědectví podal pamětník o Vítu Fučíkovi.
-
Rostlina, která je po celém světě známá jako kamélie, dostala jméno podle českého misionáře Kamela
České země daly světu pár obecně rozšířených slov. Třeba taková kamélie. Má jméno brněnského rodáka Jiřího Josefa Kamela, jehož přitahovaly přírodní vědy i duchovní služba.
-
Už jako dítě byl knihomol a známkoval úkoly spolužákům. Stal se biskupem a nakonec svatým
Když se 28. března 1811 v Prachaticích narodil do punčochářské rodiny Neumannových syn Jan, určitě si nikdo nepomyslel, že je pro něj připravena životní dráha světce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
