Požár Jindřichova Hradce v roce 1801 zničil 318 domů, tři kostely a poškodil i zámek. Zahynulo 30 lidí

19. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Výřez z ostrostřeleckého terče „Po požáru na náměstí Jindř. Hradeckém r. 1801“

19. květen 1801 je zapsán v historii Jindřichova Hradce přímo ohnivým písmem. Při výročním trhu o sedmé hodině ranní si dělníci z pošty všimli, že ze zadní budovy měšťana a kotláře Jana Erazima Hiebera na náměstí vystupuje neobyčejný kouř. Měli za to, že jde o předzvěst změny počasí. To ale byla velká mýlka.

„Z historických pramenů víme, že požár se naplno rozhořel kolem jedenácté hodiny dopolední. Plameny zachvátily dolní trakt objektu číslo 159 na současném náměstí Míru a poté velice rychle přeskočily na sousední domy,“ popisuje historik Muzea Jindřichohradecka Vladislav Burian.

Jednalo se o nejničivější požár v dějinách města. „Přispěl k tomu nápad vynést z objektu číslo 162 střelný prach. Ten byl poblíž žáru, došlo k výbuchu a pak se oheň rozšířil po celém městě,“ říká historik.

Možností, jak s ohněm bojovat, tehdy obyvatelé Jindřichova Hradce moc neměli. „V tehdejší době byly vrcholem hasičské techniky ruční stříkací pumpy a voda z kašen na náměstí se velice rychle vyčerpala,“ připomíná Vladislav Burian.

Čtěte také

Jeden z radních města navíc nechal zavřít městské brány, protože se bál rabování. „Takže lidé, kteří mohli přijít z předměstí pomoct hasit, se do města nedostali. A naopak lidé, kteří chtěli utéct, nemohli. Někteří se udusili kouřem nebo byli popáleni,“ dodává historik.

Podle něj je doloženo, že požár zničil 318 domů, tři kostely a značně poškodil také zámek. „Máme písemné zprávy z archivu například o tom, jak se roztavily olověné výplně oken zámku. Největší tragédií ale bylo, že zahynulo celkem třicet lidí,“ uvádí.

Obnova Jindřichova Hradce trvala řadu let. Už na konci května 1801, tedy dva týdny po požáru, ale vydal císař František II. nařízení, že města mají přijet vojáci na pomoc při odklízení trosek. Arcivévoda Karel Habsburský věnoval peníze na opravy a finančně i materiálem přispěli také Černínové, majitelé jindřichohradeckého zámku.

Spustit audio

Související