V pátek třináctého našli trosky německé stíhačky, museli pro ně ale hluboko pod zem

18. květen 2021

Říká se, že pátek třináctého je smolný den. V roce 2011 bylo ale toto datum šťastné pro archeology Muzea Jindřichohradecka. Společně se členy Klubu historie letectví a dalšími fandy letecké historie našli trosky německé stíhačky Focke-Wulf 190 z bitvy nad Jindřichohradeckem.

 „Během bitvy nad Jindřichohradeckem 24. srpna 1944 bylo sestřeleno jedenáct německých stíhaček a tři americké bombardovací letouny. Všechny se podařilo dohledat,“ říká historik Muzea Jindřichohradecka Vladislav Burian.

Vizualizace německé stíhačky Focke-Wulf 190

Místo dopadu německé stíhačky Focke-Wulf 190 se podařilo najít po mnoha letech díky pamětnici z Jindřichova Hradce. „Přijeli jsme tam s archeologickým technikem, on dokázal určit místo dopadu, vypočítat, v jaké hloubce můžeme to letadlo čekat, a teprve následně na to se v pátek 13. května uskutečnil archeologický výzkum,“ popisuje historik.

Archeologům pomáhal i bagr. „Když narazíme na první vrstvu, kde se objevují plechy, tak se technika zastaví a za pomoci detektorů se snižuje terén a vyndávají jednotlivé předměty. Problém byl v jediné věci – měli jsme to území pronajaté na jediný den,“ vzpomíná Vladislav Burian.

„Snižovali jsme terén terasovitě po dvaceti centimetrech a vyndávali nálezy ručně. Když jsme narazili na podvozkovou nohu, která byla dlouhá přes dva a půl metru, vytahovali jsme ji na laně pomocí techniky. Tak jsme postupovali až do hloubky pět a půl metru,“ doplňuje.

Čtěte také

Pilotem stíhačky byl podle Vladislava Buriana velitel letky. „Byl to starý zkušený mazák, dokonce z historických pramenů víme, že byl několikrát sestřelen. Po zásahu během bitvy nad Jindřichohradeckem s poškozeným letounem doklouzal až k Otínu a jeho stíhačka se zabořila do mokřadů nedaleko rybníka,“ vypráví.

Hluboko v zemi zůstala jedna podvozková noha a jeden list vrtule, další části letadla Němci odvezli. Archeologové před deseti lety tak na místě nacházeli především malé části. „Máme ale výborné techniky, takže se nám podařilo exponáty očistit a sestavit tak, že v expozici v Muzeu Jindřichohradecka uvidíte převážnou většinu fragmentů,“ uzavírá Vladislav Burian.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.