Středověký hrad Hus stál nedaleko Prachatic, s Mistrem Janem ale nemá nic společného
Na půli cesty mezi Prachaticemi a Volary se na zalesněném ostrohu nad Blanicí nachází zřícenina středověkého hradu Hus nedaleko Záblatí. Jeho jméno evokuje návaznost na Mistra Jana Husa, ale není tomu tak.
Vždyť hrad je o několik desetiletí starší. Svolení s jeho výstavbou vydal král Jan Lucemburský již roku 1341 bratrům z rodu pánů z Janovic.
Místo ke stavbě se zvalo Na Husi a odtud také jméno budoucího šumavského hradu. Náleželo k němu zboží představující městečko Husinec a devět okolních vesnic, které měl chránit. Hus, německy Gans, však přešel do majetku české koruny ještě ve 14. století.
Stal se předmětem zástav a jeho pohnutá historie netrvala příliš dlouho. Vlastně jen sto let. Po roce 1400 se o něj začali zajímat různí příslušníci nižší šlechty, často i s pochybnou pověstí.
Hned na počátku 15. století se jej snažil ztéci pomocí provazových žebříků dokonce i jistý Žižka se svými kumpány. Že by také Jan? Kdo ví. Možná je spojitost jeho jména s hradem Hus stejná jako se známým reformátorem.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář František Aleš Plávek.
Související
-
Impozantní dvůr Bisingrov stojí na Písecku. Areálu dominuje cihlový komín z doby, kdy tu byl lihovar
Nevšedně znějícím jménem Bisingrov se označuje honosný dvůr východně od Čimelic na Písecku. Jeho jméno pochází od šlechtického rodu Bissingenů z Bissingen.
-
Na středověkém hradě pracovali purkrabí a komorník, ale i pověžný, fišmistři, holomci či obroční
O současných povoláních toho víme dost. S povoláními z dob před jedním až dvěma stoletími je to už horší. A jen málokdo dnes ví, kdo pracoval na hradě v 15. a 16. století.
-
„Jihočeské Pompeje“ zničil požár založený husity. Dnes na místě stojí Sezimovo Ústí
V jižních Čechách existovalo město dnes označované jako „jihočeské Pompeje“. Jeho zkázu, k níž došlo v březnu 1420, neměla na svědomí sopka, nýbrž výbuch husitské revoluce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.