Kouzelník Žito, nebo Židé vyhnaní z Bechyně? Po kom má Židova strouha své jméno, se neví
Židova strouha, to je název potoka a chráněného území mezi Týnem nad Vltavou a Bechyní. Potok pramení u vesnice Bzí, směřuje k severozápadu, protéká Žimuticemi a Čenkovem. V této horní části svého toku napájí vodou několik rybníků. Za Čenkovem protéká zaříznutým zalesněným údolím a vytváří četné větší či menší meandry.
Závěrečný úsek před soutokem s Lužnicí je lemován mohutnými skalami a bizarními převisy. Právě tato část je nejromantičtější a chráněná jako přírodní památka.
Podél potoka vede žlutě značená turistická trasa, která chvíli vede po levém, chvíli po pravém břehu, přičemž koryto je nutné překonávat broděním či po kamenech.
Jméno Židova strouha nese také mlýn zhruba uprostřed toku. O původu názvu strouhy nejsou důvěryhodné zprávy. Některé pověsti říkají, že má jméno po kouzelníku Žitovi z přelomu 14. a 15. století, nebo podle Židů, kteří byli v dávných dobách vyhnáni z Bechyně a našli útočiště právě ve zdejších skalách.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Související
-
Památník míru u Vitějovic respekt nebudil, socha mávající ženy dostala přezdívku „Stopařka“
Budete-li projíždět křižovatkou mezi Vitějovicemi a Strunkovicemi nad Blanicí na Prachaticku, narazíte na „Stopařku“. Není z masa a kostí, nýbrž z kamene a betonu.
-
Také v jižních Čechách se těžila železná ruda. Doly byly na Třeboňsku, u Hluboké i Tábora
V jižních Čechách v minulosti fungovalo několik železných hutí, desítky hamrů a ve značném rozsahu se tady i těžila železná ruda. Hovoříme o době 18. a 19. století.
-
Originální pomník v obci Hůrky na Českobudějovicku připomíná oběti čtyř různých válečných sporů
Pomníků, které stavěli naši předkové svým padlým v první i druhé světové válce, je nespočet. Oběti starší se však mezi jmény většinou neobjevují. A přece existuje výjimka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
