Pomníček Bärenstein nedaleko Stožce připomíná zastřelení posledního šumavského medvěda
Drobný pomníček Bärenstein, v překladu Medvědí kámen, je součástí nejstarší naučné stezky v jižních Čechách, která připomíná existenci medvědů v šumavských lesích. Přestože byli medvědi od konce 18. století z tohoto prostoru postupně vytlačováni, v želnavském a krejčovickém revíru mělo několik posledních jedinců stále svá útočiště.
Údajně poslední šumavský medvěd byl zastřelen po několikadenním honu 14. listopadu 1856 jihovýchodně od Stožce. Jednalo se o starou medvědici, která vážila více než metrák a několik let se osamoceně potulovala zejména v divokém pohoří želnavského revíru.
Zastřelené zvíře bylo naloženo na saně a převezeno do želnavské myslivny, odkud jej následně dopravili vozem přes Český Krumlov a České Budějovice do Hluboké nad Vltavou. Medvědice pak byla vycpána a stala se součástí expozice lesního muzea Ohrada, kde se nachází dodnes.
Místo jejího skonu připomíná právě pomníček Bärenstein. Přestože je tato medvědice obecně považována za posledního šumavského medvěda, do konce 19. století se na Šumavě ještě několik exemplářů objevilo. Jednalo se však už pouze o nahodilý výskyt.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.
Související
-
Potulný knihtiskař Jan Alakraw udělal z Vimperka druhé město u nás, kde se tiskly knihy
Zlatá stezka z Pasova do Prachatic s sebou nepřinášela pouze výhody spojené s dopravou soli, ale také pracovní příležitosti i kulturní benefity. Jedním z nich byl knihtisk.
-
Kouzelník Žito, nebo Židé vyhnaní z Bechyně? Po kom má Židova strouha své jméno, se neví
Židova strouha, to je název potoka a chráněného území mezi Týnem nad Vltavou a Bechyní. Potok pramení u vesnice Bzí, směřuje k severozápadu, protéká Žimuticemi a Čenkovem.
-
Památník míru u Vitějovic respekt nebudil, socha mávající ženy dostala přezdívku „Stopařka“
Budete-li projíždět křižovatkou mezi Vitějovicemi a Strunkovicemi nad Blanicí na Prachaticku, narazíte na „Stopařku“. Není z masa a kostí, nýbrž z kamene a betonu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
