Prachatice se staly „Českým Norimberkem“ díky početné komunitě příchozích z Itálie a Švýcarska
Kulturní rozkvět bavorského města Norimberk z něj na přelomu 15. a 16. století učinil centrum německé renesance. Tento umělecký sloh vznikl původně v Itálii, odkud se posléze šířil do dalších evropských zemí. Jedním z jihočeských měst, kam renesance v 16. století záhy pronikla, byly i Prachatice.
Ve druhé polovině 16. století se v Prachaticích usadila početná komunita Vlachů, jak byli příchozí z italských a švýcarských oblastí souhrnně nazýváni. Nacházeli se mezi nimi zdatní stavitelé, kteří přispěli ke stavbě či sgrafitové výzdobě průčelí řady prachatických domů.
Jejich stavební činnost můžeme prokazatelně doložit na radnici či původní kašně. Sgrafita s postavou svatého Kryštofa na domě číslo popisné 36 na Velkém náměstí zase upomínají na jednoho italského kupce, který zde bydlel na přelomu 16. a 17. století a často cestoval za obchodem po Zlaté stezce do Pasova. Svatý Kryštof jakožto patron cestujících a ochránce před náhlou smrtí měl na jeho domě víc než symbolický význam.
Historické jádro Prachatic je dodnes renesanční perlou jižních Čech, a město si tak v minulosti po právu získalo označení po vzoru svého bavorského souseda, tedy „Český Norimberk“.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.
Související
-
Druhou nejrozsáhlejší památkou v Česku je po Pražském hradě areál hradu a zámku v Českém Krumlově
O výjimečnosti hradozámeckého areálu v Českém Krumlově nemůže být pochyb. Přispívá k tomu i jeho rozloha, která je po komplexu budov Pražského hradu největší u nás.
-
Kozohlůdky na Táborsku jsou nepřístupné a silně podmáčené. V minulosti se tam těžila rašelina
Pod úsměvným názvem Kozohlůdky se skrývá označení pro přírodní rezervaci na jižním Táborsku. Ochraňuje hlavně rašeliniště, které je částečně vytěžené a dnes zregenerované.
-
Záhadná Kampanova díra je u Hluboké nad Vltavou. Co a kdy se ve staré štole těžilo, nikdo neví
Jižní Čechy jsou na mnoha místech provrtány starými důlními díly. Jedno z nich, poněkud záhadné, najdeme u Hluboké nad Vltavou. Na břehu řeky se otevírá ústí staré štoly.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
