V zámeckém parku na Hluboké začali Schwarzenbergové jako první v Čechách pěstovat „železné dřevo“
Dřevo jako materiál se hodí na ledacos. Měkkým se dobře topí, tvrdší je vhodné třeba na nábytek. V jižních Čechách se však pěstovala od 19. století také alternativa takzvaného železného dřeva. Tím se nazývají mimořádně tvrdé a odolné druhy, mezi něž se řadí přesličník, beluta železná, v Americe také habrovec virginský.
Jeho obdobu, habrovec habrolistý, začali v roce 1865 jako první v Čechách pěstovat Schwarzenbergové v zámeckém parku na Hluboké.
V šumavském Stožci pak zpracovávali dříví rezonanční, vhodné na hudební nástroje. Hlavní provoz tam nechal protokolárně převést kníže Jan Adolf II. roku 1880 z Modravy kvůli špatné dopravní dostupnosti v zimním období.
Do Stožce tak byly přemístěny linky na výrobu klaviatur, různých krytů i korpusů hudebních nástrojů, ale třeba i žaluzií a šindelů. Z modravské továrny se pak stala jen malá filiálka hlavního stožeckého závodu. Dlužno podotknout, že už krátce po polovině 19. století provozoval obě pozdější schwarzenberské továrny podnikatel František Bienert.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Související
-
Rostlina, která je po celém světě známá jako kamélie, dostala jméno podle českého misionáře Kamela
České země daly světu pár obecně rozšířených slov. Třeba taková kamélie. Má jméno brněnského rodáka Jiřího Josefa Kamela, jehož přitahovaly přírodní vědy i duchovní služba.
-
V pazdernách se zpracovávaly technické rostliny. Dodnes je připomínají názvy samot, lesů či rybníků
U některých obcí v republice se nacházejí samoty s názvem Pazderna. Existují také ulice, lesy i rybníky, které mají pazdernu ve svých názvech. Co to vlastně pazderny byly?
-
Odkud pochází slavná míšeňská jablka? Jedna teorie je spojuje se zaniklou jihočeskou obcí Míšňany
Míšeňské jablko je velmi stará ovocná odrůda. Její původ však nebude asi nikdy zcela objasněn. Němečtí pomologové obvykle uvádějí, že jméno je odvozeno od saské Míšně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
