V zámeckém parku na Hluboké začali Schwarzenbergové jako první v Čechách pěstovat „železné dřevo“

Dřevo jako materiál se hodí na ledacos. Měkkým se dobře topí, tvrdší je vhodné třeba na nábytek. V jižních Čechách se však pěstovala od 19. století také alternativa takzvaného železného dřeva. Tím se nazývají mimořádně tvrdé a odolné druhy, mezi něž se řadí přesličník, beluta železná, v Americe také habrovec virginský.

Jeho obdobu, habrovec habrolistý, začali v roce 1865 jako první v Čechách pěstovat Schwarzenbergové v zámeckém parku na Hluboké.

V šumavském Stožci pak zpracovávali dříví rezonanční, vhodné na hudební nástroje. Hlavní provoz tam nechal protokolárně převést kníže Jan Adolf II. roku 1880 z Modravy kvůli špatné dopravní dostupnosti v zimním období.

Do Stožce tak byly přemístěny linky na výrobu klaviatur, různých krytů i korpusů hudebních nástrojů, ale třeba i žaluzií a šindelů. Z modravské továrny se pak stala jen malá filiálka hlavního stožeckého závodu. Dlužno podotknout, že už krátce po polovině 19. století provozoval obě pozdější schwarzenberské továrny podnikatel František Bienert.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.

zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související