Rytíř Bořek slušně vydělával díky silnici, která vedla přes Vlčeves. „Obchvat“ tedy rozhodně neuvítal
Pokud nějaká obec leží na frekventované silnici, vybudování obchvatu pro ni bývá požehnáním. V minulosti tomu ale bylo přesně naopak. Své by o tom mohla vyprávět třeba Vlčeves u Černovic na Táborsku.
Na zdejším zámečku žil koncem 17. století rytíř Bořek Dohalský, který neměl na rozhazování a snažil se ze svého malého panstvíčka vytěžit, co se dá. Měl štěstí, že přímo přes Vlčeves vedla dálková silnice od Soběslavi směrem k Pelhřimovu a na Moravu, kudy jezdili kupci se solí a dalším zbožím, ale po staletí tudy také táhly armády.
Rytíř Bořek vařil pivo, které mohl šenkovat pouze v místní hospodě, ale z té mu plynuly slušné zisky. Proto ho nemile překvapilo, když sousední vrchnost zřídila novou silnici údolím asi kilometr pod Vlčevsí.
Bořek ji nechal zatarasit pokácenými stromy, ale na dlouho to nepomohlo. Několik let se potom s okolními barony a rytíři soudil o to, kudy má trasa podle práva vést.
Pražští místodržící mu sice dali za pravdu, ale kupci a vojáci si stejně postupně zvykli jezdit po nové silnici, která byla o něco kratší a pohodlnější. Je to dnešní hlavní komunikace č. 136 ze Soběslavi do Černovic. Vlčeves zůstala stranou a stalo se z ní klidnější místo.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
