Rolník ze Straňan podle pověsti posunul koryto Malše a ubral cennou půdu sousedům z Doudleb

Straňany, které leží 11 kilometrů od Českých Budějovic, původně oddělovala od sousedních Doudleb pouze řeka Malše. Název obce nevznikl proto, že by se zdejší lidé někoho nebo snad něčemu stranili, jak by se mohlo zdát, ale ze slova stráň. I když se původní vesnice o několika usedlostech rozkládala spíše na rovině, okolní terén je stráněmi tak nápadný, že zavdal patrně příčinu ke vzniku tohoto místního jména.

V roce 1850 pak vytvořily Doudleby a Straňany společnou obec pod vedením jediného starosty a tento svazek trvá dosud.

V obci se donedávna tradovala pověst o tom, jak straňanští sedláci zvýšili výměru svých sadů podél řeky Malše na úkor občanů Doudleb. Kdysi dávno tekla prý řeka Malše pod samými domy straňanských osadníků. Podél druhého břehu na doudlebské straně byla louka, kudy chodívala kostelní procesí do Římova a odehrával se tu i slavnostní průvod o svátku Božího Těla.

Jeden ze straňanských občanů – prameny se rozcházejí v tom, zda to byl rolník Vávra, Klivanda, nebo Želibor – však vymyslel, jak přijít k cenné půdě. Vyoral jednou před bouřkou se svými voly dvě brázdy v prostoru od Zadubí, pod kostelem až k současnému mostu. Koryto řeky pak přehradil velkými kameny.

Během bouřky přišla velká voda a řeka si sama utvořila nové koryto, které teče podél stráně pod kostelem. Doudlebáci se na Straňanské zlobili a nejvíce tehdejší pan farář, protože procesí z Římova i do Římova musela od té doby chodit po úzké stezce ve stráni nad řekou.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související