Ruští vojáci za napoleonských válek předváděli lidem v Jindřichově Hradci své hry a tance. Došlo ale i k neštěstí
Během napoleonských válek se ruské vojsko pod velením generála Alexandra Suvorova v boji proti Francouzům přesouvalo na bojiště v severní Itálii. Jako spojenci rakouského státu byli vojáci ubytováni několik měsíců také v Jindřichově Hradci.
Podle dobových zpráv byli Rusové místním obyvatelstvem přijímáni přátelsky. Historik František Teplý ve svých dějinách města Jindřichova Hradce líčí, jak v roce 1799 předvedli místním lidem své hry a tance: „Osm až dvanáct se jich postavilo ve dvou řadách čelem k sobě, vzali se za ruce, jednoho z diváků položili na ně a za veselé hudby a zpěvu vyhazovali do výše.“
Rovněž pro místní obyvatele sehráli divadelní představení. Část důstojnických synků, kteří se účastnili tažení společně se svými otci, se oblékla za kozáky, část si na sebe vzala francouzské uniformy a za zpěvu předstírali boj.
Během pobytu však došlo také k nešťastné náhodě, kdy jeden z vojáků zastřelil místního občana. Původně měl být prohnán uličkou, tedy ubit k smrti. Ovšem hradeckým měšťankám se ho zželelo a vyprosily mu prý milost.
Naopak tehdejší černínská vrchnost si na ruské vojáky stěžovala. V lednu 1800 psala ruským důstojníkům, že jejich vojáci „loví volně zvěř v panských lesích, kterou pak nosí poddaným. Ba dokonce je vybízejí, aby s nimi chodili do lesů, takže pytláctví poddaných se v Hradci značně rozrostlo a vrchnost z toho má škodu.“
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
