Školu v Letech obsadili v květnu 1945 němečtí uprchlíci a vojáci. Učitel musel lézt do bytu po žebříku
Obec Lety na severním Písecku je známá bývalým koncentračním táborem a likvidací velkokapacitního vepřína. Ale o událostech, ke kterým v obci došlo na konci druhé světové války, se vůbec nemluví. Tak si je pojďme připomenout.
Při leteckém náletu 29. dubna 1945 zahynuli František Skála z nedalekého Šerkova a Anna Bejčková. Oba dva připomínají skromné kamenné pomníčky u silnice.
Dramatické chvíle se odehrávaly ve školní budově, obsazené německými uprchlíky a vojáky, kterých se tam na začátku května nacházelo kolem 150. Zaplnili nejen třídy, ale i půdu a chodby, a to tak, že zamezili rodině řídícího učitele Jaroslava Kokošky dostat se do bytu. Celé tři dny lezli Kokoškovi domů oknem pomocí žebříku.
Mezi Němci byl i jeden poddůstojník, který se po příchodu Rudé armády na půdě školy zastřelil, jeho manželka se oběsila.
Po vyklizení školy, kde po Němcích zůstalo množství šatstva, zbraní nebo obvazů, následoval její několikadenní důkladný úklid a úpravy, aby mohlo dojít k rychlému obnovení výuky. Stalo se tak 28. května.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Související
-
Tomáš Baťa mladší dokázal za druhé světové války vybudovat na jihu Čech prosperující podnik
V nelehkém období protektorátu začala výstavba Baťových závodů v místě Velkého dvora u Sezimova Ústí. Tomáš Baťa mladší dokázal rozjet prosperující průmyslový podnik.
-
Jako vojáci sloužili v Budějovicích dva budoucí prezidenti, herci i spisovatelé
V minulosti se v Českých Budějovicích nacházelo několik kasáren. U zdejší posádky strávily svou vojenskou službu tisíce mužů a my si některé vybrané připomeneme.
-
Impozantní dvůr Bisingrov stojí na Písecku. Areálu dominuje cihlový komín z doby, kdy tu byl lihovar
Nevšedně znějícím jménem Bisingrov se označuje honosný dvůr východně od Čimelic na Písecku. Jeho jméno pochází od šlechtického rodu Bissingenů z Bissingen.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
