Impozantní dvůr Bisingrov stojí na Písecku. Areálu dominuje cihlový komín z doby, kdy tu byl lihovar
Nevšedně znějícím jménem Bisingrov se označuje honosný dvůr východně od Čimelic na Písecku. Jeho jméno pochází od šlechtického rodu Bissingenů z Bissingen, kteří čimelické panství vlastnili v 18. století.
V módním barokním duchu vytvořili v okolí unikátní komponovanou krajinu s různými osovými symetriemi, která je pro svou zachovalost chráněna jako krajinná památková zóna Čimelicko-Rakovicko.
Součástí je rovněž hospodářský dvůr z poloviny 18. století, nazývaný původně německy Bissinger Hof, později česky Bisingrov, který byl pohledovou osou spojen mimo jiné s 1,5 kilometru vzdáleným čimelickým zámkem.
Velký dvůr je impozantní stavba s členitým půdorysem, připomínající v mnohém nějakou zámeckou stavbu s otevřeným nádvořím. Čelo tvoří netypicky několikrát zalomená budova, na opačné straně stojí dvojice polygonálních věžiček, jakýchsi ozdobných altánků.
Areálu, dnes bohužel značně zchátralému, dominuje cihlový komín z doby, kdy dvůr od konce 19. století fungoval jako lihovar.
Celkový velkolepý dojem z památky umocňuje její umístění na poloostrově a zrcadlení v rybniční hladině. Původní rozlehlý rybník je dnes rozdělen na dvě plochy úzkou sypanou hrází dlouhou 100 metrů, po které ke dvoru vede jedna z přístupových cest.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Související
-
Na středověkém hradě pracovali purkrabí a komorník, ale i pověžný, fišmistři, holomci či obroční
O současných povoláních toho víme dost. S povoláními z dob před jedním až dvěma stoletími je to už horší. A jen málokdo dnes ví, kdo pracoval na hradě v 15. a 16. století.
-
Ukrutný pán z Hamru u Veselí nad Lužnicí se spravedlnosti vyhýbal, ale nakonec byl odsouzen
Tvrz ve vsi Hamru u Veselí nad Lužnicí patří k nejcennějším památkám svého druhu. Z jejích dávných držitelů neblaze proslul zejména Leopold Jakub baron Gerard.
-
Dvě části balvanu u Rychnova nad Malší se prý od sebe neustále vzdalují a předpovídají konec světa
Původ poutního místa Svatý Kámen u Rychnova nad Malší na Českokrumlovsku sahá až do první poloviny 16. století. Tehdy se prý na tomto místě zjevila pastýřům Panna Maria.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
