Dvě části balvanu u Rychnova nad Malší se prý od sebe neustále vzdalují a předpovídají konec světa
Původ poutního místa Svatý Kámen nedaleko Rychnova nad Malší na Českokrumlovsku sahá až do první poloviny 16. století. Tehdy se prý na tomto místě zjevila pastýřům Panna Maria, obklopená nebeskou září a doprovázená anděly, kteří si prozpěvovali.
Ti prý také rozdělili velký kámen na dvě části, jež se od sebe neustále vzdalují. Až bude prostor mezi balvany tak velký, že jím projede vůz se senem, nastane prý konec světa.
Bez ohledu na to, zda uvěříme této pověsti, je jisté, že abatyše českokrumlovského kláštera klarisek nechala již v roce 1653 nad posvátným balvanem vybudovat jednoduchou kapli. Ta však přestala svojí velikostí vyhovovat návalu poutníků, proto bylo brzy přikročeno ke stavbě poutního kostela, zasvěceného Panně Marii Sněžné. Bylo postupně přistavováno, až vznikla v první polovině 18. století současná prostorná loď s věží.
Po politických změnách v roce 1948 začala budova kostela chátrat a interiér byl vydrancován. Kostel sloužil k ustájení ovcí, jeho věž pak jako strážní hláska Pohraniční stráže.
Po roce 1989 byla za spolupráce Čechů, Rakušanů a Němců obnovena budova kostela, jeho původní vybavení však bylo nenávratně zničeno.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Související
-
Císař František Josef I. při cestě do Budějovic nečekaně odbočil. Říká se, že potřeboval na záchod
Obec Kamenný Újezd vznikla uprostřed cesty mezi Českými Budějovicemi a Českým Krumlovem. Již od počátku byla označována dvěma názvy.
-
Čertův náramek, ranec, kopyto i kámen mezi paneláky. Řada čertovských kamenů je v Blatné a okolí
V oblasti kolem města Blatná na Strakonicku najdeme v krajině řadu volně ležících kamenů či kamenných útvarů, mnohdy bizarních. Nejznámější je bezesporu kadovský viklan.
-
Panenka Marie Podsrpenská, kterou vzýval farář Otík v trilogii Slunce, seno…, stojí ve Strakonicích
Ve známé trilogii Slunce, seno… se objevuje řada skutečných míst a reálií. Znalci si jistě vybaví slovo síbrťák a vzývání faráře Otíka: Panenko Marie Podsrpenská, vidíš to?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://budejovice.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://budejovice.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/b71c5d2b93b9741c57997922a6ba086a.jpg?itok=pJjrY4Ii)
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.