Tomáš Baťa mladší dokázal za druhé světové války vybudovat na jihu Čech prosperující průmyslový podnik
V nelehkém období Protektorátu Čechy a Morava začala výstavba Baťových závodů v místě Velkého dvora u Sezimova Ústí. Navzdory druhé světové válce dokázal Tomáš Baťa mladší rozjet na jihu Čech prosperující průmyslový podnik.
Už v prosinci 1939 započal s výrobou kovoobráběcích strojů, rok nato se slévárenskou činností. Ze Zlína sem přestěhoval produkci soustruhů a vrtaček, ve válečných letech vyráběl nějaký čas také jízdní kola.
Už na prahu druhé Československé republiky zavedl novou značku s vlastním logem MAS – Moravské a Slovenské strojírny, po vypuknutí války přejmenovanou na Moravské akciové strojírny. Pro dělníky vybudoval bytové zázemí s občanskou infrastrukturou a vlastně zcela novou část města.
Válka podnik nezlomila, komunistický režim ho přetvořil k obrazu svému. Akciová společnost byla záhy po válce zestátněna a následně přeměněna na národní podnik Kovosvit. I ten však stavěl na baťovské výrobní filozofii a na původním místě vlastně funguje dodnes.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
