Jihočeský Hlubokodol už ani není v mapách, v minulosti tu přitom fungovala továrna s vlastní dráhou
Severozápadně od Jarošova nad Nežárkou vybočuje z hlavní silnice nenápadná cesta k odlehlému místu s názvem Hlubokodol. Shluk několika objektů působí pochmurně, v současných mapách už není uváděn ani pod žádným názvem. A přesto se jedná o místo, které bylo v minulosti poměrně živé. Díky potoku Kamenice i blízké železniční stanici Lovětín.
Už před polovinou 19. století tu zřídil továrnu na zpracování ovčího rouna známý podnikatel Hynek Bobelle. Právě on patřil k podnikatelské rodině s významnou textilní tradicí v Otíně a Jindřichově Hradci.
Po dalších dvou majitelích přádelen se zdejší provozy změnily na výrobu zdravotního zboží z kameniny a pálené hlíny. Ty roku 1927 přešly pod nově vzniklou akciovou společnost SKW s ještě důslednějším zaměřením na výrobu zdravotnické keramiky.
Společnost disponovala zahraničním, hlavně nizozemským kapitálem, což zvyšovalo její konkurenceschopnost. V místě si zavedla vlastní úzkorozchodnou dráhu, později provozovala pobočný závod až v Příbrami.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Související
-
Smuteční síň na hřbitově v Jarošově nad Nežárkou zdobí mozaika od místní keramičky
Nová opěrná zeď s kolumbáriem, zrekonstruované toalety i smuteční síň čekají na návštěvníky hřbitova v Jarošově nad Nežárkou. Obec už do jeho oprav dala 1,3 milionu korun.
-
Jihočeská kalifabrika měla odběratele po celé monarchii, ale místní sužovala mimořádným zápachem
V rakouském císařství, potažmo v rakousko-uherské monarchii se nacházelo jen několik málo kalifabrik. Jedna taková byla i na jihu Čech, západně od Jindřichova Hradce.
-
Z honosného kláštera v Opařanech na Táborsku se v 19. století stal ústav pro choré pomatence
Královský český zemský filiální ústav pro choré pomatence fungoval v 19. století v Opařanech na Táborsku. Začněme ale od začátku. Původně stávala na místě tvrz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.