Z honosného kláštera v Opařanech na Táborsku se v 19. století stal ústav pro choré pomatence
Královský český zemský filiální ústav pro choré pomatence fungoval v 19. století v Opařanech na Táborsku. Začněme ale od začátku. Původně stávala v Opařanech tvrz, na jejímž místě vznikl v polovině 17. století menší kostel sv. Františka Xaverského.
Netrvalo dlouho a pražští jezuité začali v letech 1717 až 1735 stavět v téže lokalitě honosný klášter i s novým kostelem. Ten starý nechali strhnout. Autorem projektu se stal věhlasný barokní architekt Kilián Ignác Dientzenhofer.
Když Marie Terezie zrušila roku 1773 jezuitský řád, získal opařanské zboží rod Paarů a připojil ho k Bechyni. Překotný historický vývoj ukončily až události v 19. století. V jeho druhé polovině byl areál kláštera, nyní už stále častěji nazývaného jako zámek, nabízen k pronájmu českému zemskému výboru.
Ten jej nakonec využil k bohulibým účelům. V létě 1887 tu po stavebních adaptacích vznikl Královský český zemský filiální ústav pro choré pomatence v Opařanech, který měl k dispozici 38 místností se zázemím pro 211 pacientů.
Necelé dva roky nato zemský výbor objekt odkoupil a jeho využití se již nezměnilo. Od dob první republiky pak ústav funguje pro slabomyslné děti.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Související
-
Ve Vimperku se tiskly křesťanské knihy a svaté obrázky, ale i muslimské korány miniaturního formátu
V okolí městečka Vimperk už od 14. století vznikaly sklárny, ale ještě důležitější bylo 15. století. Tehdy totiž byla za vlády Vladislava Jagellonského založena tiskárna.
-
Vzácný zpěvník s nejstaršími záznamy husitských písní našel student na půdě fary v Jistebnici
Severozápadně od Tábora, na potoce s biblickým jménem Cedron se nachází městečko Jistebnice. V české literatuře se proslavilo především jako místo původu kancionálu.
-
Impozantní dvůr Bisingrov stojí na Písecku. Areálu dominuje cihlový komín z doby, kdy tu byl lihovar
Nevšedně znějícím jménem Bisingrov se označuje honosný dvůr východně od Čimelic na Písecku. Jeho jméno pochází od šlechtického rodu Bissingenů z Bissingen.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
