Ze Zlatokorunského rukopisu 160 písní čerpal i Karel Jaromír Erben. Od té doby je ale zpěvník nezvěstný
Obec Zlatá Koruna je proslavena nejen klášterem. Z hudebního hlediska jí věhlas přinesl takzvaný Zlatokorunský rukopis 160 písní, z něhož čerpal do své sbírky i Karel Jaromír Erben. Majitelem zpěvníku byl houslista František Hůlka a sepsal jej jeho otec Ondřej.
Ondřej Hůlka i jeho syn František byli dobrými znalci místní hudební kultury. Působili mezi polovinou 18. a polovinou 19. století a měli i vlastní kapelu.
K setkání Erbena s muzikantem Hůlkou muselo dojít v roce 1844, nebo 1845, kdy spisovatel bádal v městském archivu v Českých Budějovicích. Byl tehdy hostem budějovického Adamova hostince, kde se scházela vlastenecká společnost.
Přicházeli také lidé a studenti z blízkého okolí, aby mu zpívali písně z Budějovicka. Ze zápisů Hůlkova otce převzal Erben především písně, které mají znaky starobylosti, a otiskl je roku 1847 ve třetím svazku první verze Nápěvů písní národních.
U jedné ze zapsaných písní „Sedlák z Prahy jede“ poznamenal Erben i pozoruhodnou zmínku, že si ji nechal zahrát na varhany v klášterním kostele Zlatá Koruna jistý sedlák Harazím v roce 1609.
Rukopis písní je už od doby vydání Erbenovy sbírky nezvěstný, ale zlatokorunské písně hrají a zpívají folklorní soubory dodnes.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Související
-
Panenka Marie Podsrpenská, kterou vzýval farář Otík v trilogii Slunce, seno…, stojí ve Strakonicích
Ve známé trilogii Slunce, seno… se objevuje řada skutečných míst a reálií. Znalci si jistě vybaví slovo síbrťák a vzývání faráře Otíka: Panenko Marie Podsrpenská, vidíš to?
-
Lovit ryby z řeky Malše u vesnice Plav na Českobudějovicku mohl po staletí pouze jediný selský rod
Obec Plav, nazývaná původně Plavo, je starobylá vesnice ležící asi osm kilometrů jihovýchodně od Českých Budějovic v sousedství Doudleb. Pravěké osídlení dokazují mohyly.
-
Vraždy, plenění, loupeže. Detaily o trestné činnosti ve středověku známe díky popravčí knize
Z řad vyšší šlechty jmenoval král v období středověku takzvané poprávce. Ti byli pověřeni soudními pravomocemi s hrdlením právem nad zemskými škůdci, lapky a zločinci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
